V. Kouba
25 října 2008
Bývalý hlavní epizootolog České republiky a profesor
epizootologie Veterinární univerzity v Brně
ERADIKACE BOVINNÍ BRUCELÓZY V ČESKÉ REPUBLICE
(nedokončená verze)
Koncem roku 1964 byla v České republice dovršena eradikace brucelózy skotu vyvolané zárodky Brucella
abortus. Tato nejúspěšnější ozdravovací akce v historii české
veterinární služby znamenala vymýcení nebezpečné zoonózy v animální populaci a tím i odstranění rizika pro lidi.
Brucelóza skotu představuje chronické onemocnění
nekroticko-zánětlivého charakteru v různých tkáních s afinitou
k reprodukčním orgánům a postihuje zejména uterus a testikula. Mezi
nejčastější klinické příznaky patří aborty, orchiepididymitída s následnou
sterilitou.
Článek se opírá o údaje Státní veterinární správy ministerstva zemědělství,
o údaje ministerstva zdravotnictví, literární zdroje a poznatky autora, který
jako hlavní epizootolog republiky byl po odborné stránce odpovědný za přípravu
a řízení této ozdravovací akce na celém území bývalého Československa.
Po několikaletých průzkumech, diskuzích a testování různých metod byl v roce 1959 zahájen rozsáhlý
epizootologický průzkum rozšíření brucelózy ve
všech chovech skotu, při čemž sérologicky bylo vyšetřeno 52.49 % populace.
Incidence nově zjištěných činila 211 na každých 100 tisíc kusů skotu (6,299
kusů) a prevalence k 13.12. dosahovala 0.676 % (20,481 brucelózních kusů). Nákaza byla zjištěna v 654 ohniscích ve 34 okresech. Až
na výjimky se jednalo o velkochovy skotu rozptýlené po celé republice.
V důsledku masové expozice obyvatel, ať přímo při
práci s nemocnými zvířaty, nebo prostřednictvím infikovaného mléka či
masa, byly hlášeny stovky případů brucelózy u lidí a
to nejen jako nemoc z povolání. Před ozdravovací akcí byl proveden také
epidemiologický průzkum mezi veterinárními lékaři: 32,4 % bylo positivních sérologicky
a 17,5 % onemocnělo manifestně. Roční ekonomické ztráty se odhadovaly na 200
milionů korun.
Za této situace bylo rozhodnuto zahájit eradikaci této zoonózy. (Současně byla zahájen akce proti tuberkulóze skotu vyvolané zárodky Mycobacterium
bovis.) Program se opíral o usnesení vlády č. 781 ze dne 16. září 1959 o
postupné likvidaci tuberkulózy a brucelózy skotu v Československu. K řízení a koordinaci vláda jmenovala
mezirezortní komisi. Jedno z prvních opatření bylo prosazení povinné
pasterizace všeho konzumního mléka. Z navazujících předpisů uvádím alespoň vyhlášku ministerstev zdravotnictví a zemědělství ze dne 23. února 1960 o
ochranných opatřeních v brucelózních stájích
a izolátech (Sbírka zákonů Republiky Československé, ročník 1960, částka 11,
poř. č. 25) a Směrnice ministerstva zemědělství o opatřeních proti brucelóze hospodářských zvířat (Věstník ministerstva zemědělství, ročník 1960,
částka 28, poř. č. 70 ze dne 30. června 1960).
Jako hlavní diagnostické metody byly použity sérologické testy – pomalá
aglutinace doplněná v indikovaných případech vazbou komplementu a
Coombsovým testem v modifikaci dle Hajdú. Při aglutinačním testu se za
pozitivní považoval skot s titrem 1:80, zatímco v zamořených chovech již
s titrem 1:40. U vazby komplementu krev reagující v ředění 1:5 a
vyšším na ++++ a +++ byla hodnocena jako pozitivní. Jako doplňující metody se používal alergický test dle Koláře, kroužková mléčná
zkouška apod. Sérologických testů bylo provedeno v letech 1955 až 1970
celkem 18,386,423. Brucelózní skot byl ihned trvale
označen otvorem v uchu a dále se nevyšetřoval. Bakteriologické vyšetřování
zmetků, děložních výtoků, mléka apod. bylo používáno k potvrzení diagnózy, zejména v nových ohniscích anebo při podezřeních. Od začátku bylo
zastaveno používání vakcinace (vakcína B19), protože nebylo možno spolehlivě
rozlišit postinfekční a postvakcinační titry. Velkým problémem byl skot
s falešně negativními výsledky testů, pokud byl jako bezbrucelózní přesunut do zdravých chovů anebo jeho mléko smícháno s mlékem
zdravých dojnic.
Mimořádná pozornost byla věnována případům podezření, ať již na základě sérologických testů, abortů, jatečních nálezů anebo výsledků
epizootologického šetření kontaktů. V takových případech se používaly co
nejkompletnější diagnostické metody ke zjištění skutečnosti.
Za zamořený chov se považoval ten, u něhož byla zjištěna brucelóza sérologicky anebo při bakteriálním vyšetření, a to až do uplynutí tzv.
pozorovací doby. Ta nastupovala při eliminační metodě po odstranění posledního
brucelózního kusu a trvala tak dlouho, dokud následující
sérologická vyšetření v průběhu tří let nedala opakovaně negativní
výsledky a dokud nebyla provedena závěrečná dezinfekce. Při radikální
depopulační metodě se vyklizené objekty po závěrečné dezinfekci nechávaly
alespoň 6 měsíců neobsazené, aby eventuální zárodky ve
vnějším prostředí nepřežily do doby obnovení chovu.
Vzhledem k tomu, že brucelóza se neléčí,
základní metodou zdolávání této nákazy bylo odhalení a odstranění klinicky
nemocných a sérologicky positivních kusů. Z počátku byla aplikovaná
eliminační metoda, která se však ukázala jako málo spolehlivá a vyžadující
dlouhodobě náročná izolační opatření. Proto byla v závěrečné fázi
aplikována výhradně metoda radikální, spočívající ve vyřazení celých brucelózních chovů a jejich nahrazení zvířaty ze zdravých chovů. To si vyžadovala
mimořádně náročná odborná, organizační a ekonomická opatření. Naše originální
radikální metoda se ukázala ve srovnání s ostatními metodami (vakcinace,
postupná eliminace positivních kusů) užívaných dodnes skoro ve všech zamořených
zemích (polovina světa) aniž by po desítkách let dosáhly eradikace, jako mnohem
účinnější, spolehlivější (bez recidiv) a ekonomicky efektivnější.
Velmi důležitou roli sehrály epizootologická surveillance, realizovaná
veterinární službou, a epidemiologická surveillance, prováděná lékařskou
službou. Mezi oběma službami byla po celou dobu a na všech úrovních velmi dobrá
spolupráce (při vyšetřování vzorků krve, ohnisek a při opatřeních, vzájemná
informovanost apod.). Sledování vývoje zdravotního stavu celé populace skotu a
kontrola programu byly založeny na rozsáhlé testovací akci. Vysoká vyšetřenost
umožňovala velmi dobrou znalost situace a odhalení
všech ohnisek ! Za období vlastního programu v letech 1959-1964 bylo nově
zjištěno 19,247 positivních kusů. Připočteme-li výchozí počet brucelózních kusů, pak se jednalo o náhradu za vyřazených více než 41 tisíc nemocných
zvířat, z nichž převážnou většinu tvořily dojnice. K tomu je třeba
připočítat desítky tisíc „negativního“ skotu, který byl vyřazen současně při likvidaci
celých chovů z ohnisek.
Další důležitý princip spočíval v postupném teritoriálním omezováním
rozšíření brucelozy skotu cestou systematického snižování počtu postižených
okresů, závodů a farem. Největší ohniska byla často využita jako brucelózní izoláty, kam se před odesláním na jatky posílaly k vydojení, tj.
k využití, brucelózní dojnice z jiných
ohnisek. Nakonec byl vybrán okres Mělník, který měl nejsložitější a nejtěžší
situaci, jako okres-izolát se zvláštním eradikačním programem centrálně řízeným
a financovaným. Počty zamořených okresů klesaly následovně: v r. 1960 –
34, 1961 – 32, 1962 – 22, 1963 – 15, 1964 – 6, 1965 – 0, 1966 – 0, 1967 – 0 a
1968 – 0.
Důležitou roli sehrála nově vybudovaná síť
veterinárních diagnostických ústavů, schopných sérologické a bakteriologické
diagnostiky. Vedle zneškodňování uhynulých zvířat a zdravotně
závadných produktů zajišťovala prostřednictvím
mechanizovaných skupin velkoplošnou dezinfekci v ohniscích nová síť asanačních ústavů. Bioveta v Ivanovicích na Hané zajistila potřebné
množství standardního antigenu a séra jakož i alergenu.
Svůj podíl na výsledcích měly i protibrucelózní
legislativa, instrukce a diagnostické standardy, rozsáhlé specifické informační, monitorovací, kontrolní a
vyhodnocovací systémy, postgraduální kurzy, intenzivní osvětová činnost, atd..
K realizaci programu byla přizpůsobena organizace veterinární služby.
Např. byla vytvořena celostátní síť krajských a
okresních epizootologů. Protibrucelózní programy
byly vypracovány na všech řídících úrovních. Celostátní, krajské a okresní
nákazové komise zajišťovaly kontrolu programu a
koordinaci mezi zúčastněnými složkami. Ozdravování chovu skotu bylo podpořeno
přímou finanční pomocí ozdravovaným závodům (zejména k pokrytí rozdílu
mezi užitkovou a jateční cenou) a veškeré služby v rámci protibrucelózního programu byly bezplatné.
Na úspěšné realizaci ozdravovacího procesu se podílelo tisíce veterinárních
lékařů v terénu, na jatkách, v laboratořích, ve výzkumu a školství i
v řízení veterinární služby, a to v úzké spolupráci s lékařskou
službou. Významná byla spolupráce s pracovníky v zemědělství a
podpora veřejnosti a jejich představitelů. Při této příležitosti se chci zmínit
o příspěvku naší vědy reprezentované na veterinární straně týmem žáků Prof. Dr.
Antonína Klobouka, jako byli O. Andrle, J. Dražan, Š. Hajdú a J. Kolář. Na
straně lékařské vědy to byli např. J. Patočka, K. Raška, C. John a F. Suntych.
Nulové prevalence bylo dosaženo konce roku 1964. Docílilo se úplné
ozdravení skotu od brucelózy odstraněním a nahrazením
všech nemocných a podezřelých zvířat. Současně bylo dosaženo nulové incidence
v humánní populaci.
V zájmu trvalého zabezpečení výsledků byl v dalších letech
aplikován systém intenzivní surveillance, spočívající v rozsáhlém
preventivním vyšetřování v terénu i v laboratořích. V posteradikačním
období došlo v sedmdesátých letech ke zcela vyjímečnému zavlečení brucelózy skotu jedním dovozem z NDR a jednou při společné pastvě skotu na
polských hranicích. Při tom došlo i k infekci ošetřujícího personálu. Tato
ohniska byla ihned zlikvidována. K několika případům
v posteradikačním období došlo také u laboratorních pracovníků. Ostatní
zcela ojedinělé případy brucelóza lidí byly
zjištěny u cizinců anebo se jednalo o infekce Brucella suis. I nadále, díky velmi přísným veterinárním opatřením
při dovozu, se podařilo ochránit naše území proti zavlečení maltské horečky
vyvolanou Brucella melitensis, která
je značně rozšířena ve Středozemí.
Výsledky eradikace bovinní brucelózy se
promítají dodnes v podstatném zlepšení zejména produkčních a reprodukčních
schopností populace skotu a v brucelózy prostém
mléce. Pokud bychom předpokládali, že v případě ponechání brucelózní situace bez eradikačního programu by ročně onemocnělo nově nejméně
tolik lidí co počátkem šedesátých let, pak eradikace znamenala záchranu tisíců
osob.
Literatura:
Andrle, O.: Eradikace brucelózy skotu metodou radikální
likvidace. Veterinární medicína, 7,1962, s.335-338
Bischof, J.: Eradikace brucelózy u skotu v ČSSR –
historický mezník. Veterinářství, 35, 5, 1985, s. 197-201
Dražan, J.: Metody ozdravování chovů skotu
zamořených brucelózou. Veterinární medicína, 7, 1982, s. 331-334
Hajdú, Š.: Najnovšie poznatky
v sérodiagnostike brucelózy. Vet. čas., 10, 1961, s. 258-265
Jindřichová, J.: Několik poznámek k profesionální
brucelóze v ČSSR.
Veterinářství, 12, 1962, s. 138-140
Kolář, J.: Epizootologická závažnost
nosičství a vylučování brucel sérologicky anergickým skotem a možnost včasného
zjištění takových zvířat. Veterinární medicína, 7, 1962, s. 49-52
Kouba, V.: Problematika brucelózy hospodářských zvířat
v ČSSR. Veterinární medicína, 7, 1962, s. 285-300
Kouba, V.: Dále zlepšit postup proti
tuberkulóze a brucelóze skotu. Veterinářství, 1962, s.
129
Kouba, V.: Příspěvek k metodám postupu
proti tuberkulóze a brucelóze skotu v ČSSR. Veterinářství, 13, 1963, 6, s. 241-246
Kouba, V.: Konečná fáze boje proti brucelóze skotu v ČSSR.
Veterinářství, 14, 1964, 9, s. 193-196
Kouba, V.: Eliminace brucelózy skotu v Československu.
Čs. Epid. mikr. a imunol., 14, 4,1965, s. 233-243
Kouba, V.:
Boj proti brucelóze skotu úspěšně dokončen. Veterinářství, 15, 1965, s. 8-14
Kouba, V.: Epizootologická analýza vývoje
brucelózy skotu
v Československu v letech 1960-1964. Habilitační práce. Vysoká škola
veterinární v Brně. 1966.
Kouba, V.: Incidence brucelózy skotu v Československu.
Veterinární medicína, 13, 1968, s. 551-560
Kouba, V.: Epizootologická studie vývoje
brucelózy skotu v Československu
- Depistáž. Veterinární medicína, 13, 1968, č. 8-9, s. 447-455
Kouba, V.: Incidence brucelózy skotu v Československu.
Veterinární medicína, 13, 1968, s. 551-560
Kouba, V.: Prevalence brucelózy skotu v Československu.
Veterinární medicína, 14, 1969, s. 113-122
Kouba, V.: Topografie vývoje brucelózy skotu v Československu.
Veterinární medicína, 14, 1969, 4, s.
213-225
Kouba, V.: 35 let od ozdravení chovu skotu
od bovinní brucelózy. Veterinářství, 44, 1999, 3, s.
132
Kouba, V.: Historie eradikace bovinní
brucelózy v České
republice. Časopis lékařů českých, 139, 2000, 8, s. 227-230
Kouba, V.: A method of accelerated
eradication of bovine brucellosis in the Czech Republic. Rev. sci. tech. Off.
Int. Epiz., Paris, 2003, 22(3), s. 1003-1012
Patočka, J., John,
C.: Diagnostika
brucelózy lidí ve
světle nejnovějších poznatků. Sborník referátů
konference „Pokroky ve výzkumu brucelózy“, SAV, Bratislava 1957, s. 315-326
Suntych, F., John, C.: Nemocnost brucelózou u veterinárních lékařů
v Čechách. Čsl. Anthropozoonózy. Státní zdravotnické nakladatelství, Praha, 1958, s.
115-118
Suntych, K.: K otázce brucelózy jako nemoci z povolání. Veterinářství, 12, 1962, s. 141-142
Přílohy:
Tab. 1
POČET SÉROLOGICKÝCH TESTŮ NA BRUCELÓZU V ČESKÉ REPUBLICE
A POMĚR K POČTU SKOTU V
LETECH 1955 - 1970
===========================================================
Rok Počet sérologických
testů % poměr k počtu skotu
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
1955 713 597 24,99
1956 974 408 33,67
1957 1 023 803 36,01
1958 1 238 204 42,55
1959 1 568 021 52,49
1960 1 515 000 50,00
1961 1 412 843 45,11
1962 1 333 487 42,94
1963 1 226 446 39,49
1964 1 256 125 40,98
1965 1 276 203 42,38
1966 1 244 231 41,01
1967 1 268 323 41,76
1968 1 003 252 34,05
1969 789 955 26,87
1970 542 825 18,35
============================================================
Tab. 2
BOVINNÍ BRUCELÓZA - PREVALENCE A INCIDENCE V ČESKÉ REPUBLICE V
LETECH 1955 - 1970
===============================================================
Rok Počet nemocných Prevalence Počet nově
Incidence
na počátku roku na 100 00 kusů hlášených na
100 000 kusů
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1955 19 500 * 683 * ? ?
1956 22 000 * 760 * ? ?
1957 26 186 921 ? ?
1958 24 000 * 824 * ? ?
1959 22 000 * 736 * 6 299 211
1960 20 481 676 8 506 281
1961 33 211 1 060 1 797 57
1962 36 656 1 083 519 17
1963 25 288 750 1 013 33
1964 7 998 261 1 113 36
1965 0 0 107 3.6
1966 0 0 8 0.3
1967 0 0 0 0
1968 0 0 0 0
1969 0 0 0 0
1970 0 0 0 0
===============================================================
TAB. 3
BOVINNÍ BRUCELÓZA - POČET OHNISEK NA ZAČÁTKU ROKU, NOVÝCH,
ZLIKVIDOVANÝCH A NA KONCI ROKU, IZOLÁTY A OHNISKA V POZOROVACÍ DOBĚ V
ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1960 - 1966
=================================================================
Počet ohnisek z toho
Rok ------------------------------------------------- ------------------------------------
na nové zlikvidované na
izoláty ohniska
začátku konci v pozorovací době
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1960 654 29 165 518 0
151
1961 518 17 107 428 133 178
1962 428 17 61 384 80 190
1963 384
15 110 289 51 220
1964 289 10 85 214
41 192
1965 214 3 107 110 17 214
1966 110 0 110 0 0 0
=================================================================
TAB. 4
POČTY NOVĚ HLÁŠENÝCH ONEMOCNĚNÍ BRUCELÓZOU U LIDÍ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1955-1995
=============================================================
rok počet onemocnění rok počet onemocnění rok počet onemocnění
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
1955 39 1969 0 1983 1
1956 75 1970 0 1984 4
1957 38 1971 0 1985 1
1958 45 1972 0 1986 1
1959 32 1973 11 1987 1
1960 67 1974 4 1988 2
1961 71 1975 1 1989 1
1962 74 1976 0 1990 1
1963 49 1977 0 1991 1
1964 37 1978 0 1992 0
1965 2 1979 1 1993 0
1966 10 1980 0 1994 0
1967 3 1981 1 1995 1
1968 2 1982 0
==============================================================
Pozn.: Nově hlášené případy po r. 1964 byly
zahraničního původu anebo vyvolané zárodky Brucella
suis.