V. Kouba                                                                                 25 října 2008

Bývalý hlavní epizootolog České republiky a profesor epizootologie Veterinární univerzity v Brně

 

 

ERADIKACE BOVINNÍ BRUCELÓZY V ČESKÉ REPUBLICE

 

(nedokončená verze)

 

 

Koncem roku 1964 byla v České republice dovršena eradikace brucelózy skotu vyvolané zárodky Brucella abortus. Tato nejúspěšnější ozdravovací akce v historii české veterinární služby znamenala vymýcení nebezpečné zoonózy v animální populaci a tím i odstranění rizika pro lidi.

 

Brucelóza skotu představuje chronické onemocnění nekroticko-zánětlivého charakteru v různých tkáních s afinitou k reprodukčním orgánům a postihuje zejména uterus a testikula. Mezi nejčastější klinické příznaky patří aborty, orchiepididymitída s následnou sterilitou.

 

Článek se opírá o údaje Státní veterinární správy ministerstva zemědělství, o údaje ministerstva zdravotnictví, literární zdroje a poznatky autora, který jako hlavní epizootolog republiky byl po odborné stránce odpovědný za přípravu a řízení této ozdravovací akce na celém území bývalého Československa.

 

Po několikaletých průzkumech, diskuzích a testování různých metod  byl v roce 1959 zahájen rozsáhlý epizootologický průzkum rozšíření brucelózy ve všech chovech skotu, při čemž sérologicky bylo vyšetřeno 52.49 % populace. Incidence nově zjištěných činila 211 na každých 100 tisíc kusů skotu (6,299 kusů) a prevalence k 13.12. dosahovala 0.676 % (20,481 brucelózních kusů). Nákaza byla zjištěna v 654 ohniscích ve 34 okresech. Až na výjimky se jednalo o velkochovy skotu rozptýlené po celé republice. V důsledku masové expozice obyvatel, ať přímo při práci s nemocnými zvířaty, nebo prostřednictvím infikovaného mléka či masa, byly hlášeny stovky případů brucelózy u lidí a to nejen jako nemoc z povolání. Před ozdravovací akcí byl proveden také epidemiologický průzkum mezi veterinárními lékaři: 32,4 % bylo positivních sérologicky a 17,5 % onemocnělo manifestně. Roční ekonomické ztráty se odhadovaly na 200 milionů korun.

 

Za této situace bylo rozhodnuto zahájit eradikaci této zoonózy. (Současně byla zahájen akce proti tuberkulóze skotu vyvolané zárodky Mycobacterium bovis.) Program se opíral o usnesení vlády č. 781 ze dne 16. září 1959 o postupné likvidaci tuberkulózy a brucelózy skotu v Československu. K řízení a koordinaci vláda jmenovala mezirezortní komisi. Jedno z prvních opatření bylo prosazení povinné pasterizace všeho konzumního mléka. Z navazujících předpisů uvádím alespoň vyhlášku ministerstev zdravotnictví a zemědělství ze dne 23. února 1960 o ochranných opatřeních v brucelózních stájích a izolátech (Sbírka zákonů Republiky Československé, ročník 1960, částka 11, poř. č. 25) a Směrnice ministerstva zemědělství o opatřeních proti brucelóze hospodářských zvířat (Věstník ministerstva zemědělství, ročník 1960, částka 28, poř. č. 70 ze dne 30. června 1960).

 

Jako hlavní diagnostické metody byly použity sérologické testy – pomalá aglutinace doplněná v indikovaných případech vazbou komplementu a Coombsovým testem v modifikaci dle Hajdú. Při aglutinačním testu se za pozitivní považoval skot s titrem 1:80, zatímco v zamořených chovech již s titrem 1:40. U vazby komplementu krev reagující v ředění 1:5 a vyšším na ++++ a +++ byla hodnocena jako pozitivní. Jako doplňující metody se používal alergický test dle Koláře, kroužková mléčná zkouška apod. Sérologických testů bylo provedeno v letech 1955 až 1970 celkem 18,386,423. Brucelózní skot byl ihned trvale označen otvorem v uchu a dále se nevyšetřoval. Bakteriologické vyšetřování zmetků, děložních výtoků, mléka apod. bylo používáno k potvrzení diagnózy, zejména v nových ohniscích anebo při podezřeních. Od začátku bylo zastaveno používání vakcinace (vakcína B19), protože nebylo možno spolehlivě rozlišit postinfekční a postvakcinační titry. Velkým problémem byl skot s falešně negativními výsledky testů, pokud byl jako bezbrucelózní přesunut do zdravých chovů anebo jeho mléko smícháno s mlékem zdravých dojnic.

 

Mimořádná pozornost byla věnována případům podezření, ať již na základě sérologických testů, abortů, jatečních nálezů anebo výsledků epizootologického šetření kontaktů. V takových případech se používaly co nejkompletnější diagnostické metody ke zjištění skutečnosti.

 

Za zamořený chov se považoval ten, u něhož byla zjištěna brucelóza sérologicky anebo při bakteriálním vyšetření, a to až do uplynutí tzv. pozorovací doby. Ta nastupovala při eliminační metodě po odstranění posledního brucelózního kusu a trvala tak dlouho, dokud následující sérologická vyšetření v průběhu tří let nedala opakovaně negativní výsledky a dokud nebyla provedena závěrečná dezinfekce. Při radikální depopulační metodě se vyklizené objekty po závěrečné dezinfekci nechávaly alespoň 6 měsíců neobsazené, aby eventuální zárodky ve vnějším prostředí nepřežily do doby obnovení chovu.

 

Vzhledem k tomu, že brucelóza se neléčí, základní metodou zdolávání této nákazy bylo odhalení a odstranění klinicky nemocných a sérologicky positivních kusů. Z počátku byla aplikovaná eliminační metoda, která se však ukázala jako málo spolehlivá a vyžadující dlouhodobě náročná izolační opatření. Proto byla v závěrečné fázi aplikována výhradně metoda radikální, spočívající ve vyřazení celých brucelózních chovů a jejich nahrazení zvířaty ze zdravých chovů. To si vyžadovala mimořádně náročná odborná, organizační a ekonomická opatření. Naše originální radikální metoda se ukázala ve srovnání s ostatními metodami (vakcinace, postupná eliminace positivních kusů) užívaných dodnes skoro ve všech zamořených zemích (polovina světa) aniž by po desítkách let dosáhly eradikace, jako mnohem účinnější, spolehlivější (bez recidiv) a ekonomicky efektivnější.

 

Velmi důležitou roli sehrály epizootologická surveillance, realizovaná veterinární službou, a epidemiologická surveillance, prováděná lékařskou službou. Mezi oběma službami byla po celou dobu a na všech úrovních velmi dobrá spolupráce (při vyšetřování vzorků krve, ohnisek a při opatřeních, vzájemná informovanost apod.). Sledování vývoje zdravotního stavu celé populace skotu a kontrola programu byly založeny na rozsáhlé testovací akci. Vysoká vyšetřenost umožňovala velmi dobrou znalost situace a odhalení všech ohnisek ! Za období vlastního programu v letech 1959-1964 bylo nově zjištěno 19,247 positivních kusů. Připočteme-li výchozí počet brucelózních kusů, pak se jednalo o náhradu za vyřazených více než 41 tisíc nemocných zvířat, z nichž převážnou většinu tvořily dojnice. K tomu je třeba připočítat desítky tisíc „negativního“ skotu, který byl vyřazen současně při likvidaci celých chovů z ohnisek.

 

Další důležitý princip spočíval v postupném teritoriálním omezováním rozšíření brucelozy skotu cestou systematického snižování počtu postižených okresů, závodů a farem. Největší ohniska byla často využita jako brucelózní izoláty, kam se před odesláním na jatky posílaly k vydojení, tj. k využití, brucelózní dojnice z jiných ohnisek. Nakonec byl vybrán okres Mělník, který měl nejsložitější a nejtěžší situaci, jako okres-izolát se zvláštním eradikačním programem centrálně řízeným a financovaným. Počty zamořených okresů klesaly následovně: v r. 1960 – 34, 1961 – 32, 1962 – 22, 1963 – 15, 1964 – 6, 1965 – 0, 1966 – 0, 1967 – 0 a 1968 – 0.

 

Důležitou roli sehrála nově vybudovaná síť veterinárních diagnostických ústavů, schopných sérologické a bakteriologické diagnostiky. Vedle zneškodňování uhynulých zvířat a zdravotně závadných produktů zajišťovala prostřednictvím mechanizovaných skupin velkoplošnou dezinfekci v ohniscích nová síť asanačních ústavů. Bioveta v Ivanovicích na Hané zajistila potřebné množství standardního antigenu a séra jakož i alergenu.

 

Svůj podíl na výsledcích měly i protibrucelózní legislativa, instrukce a diagnostické standardy, rozsáhlé specifické  informační, monitorovací, kontrolní a vyhodnocovací systémy, postgraduální kurzy, intenzivní osvětová činnost, atd.. K realizaci programu byla přizpůsobena organizace veterinární služby. Např. byla vytvořena celostátní síť krajských a okresních epizootologů. Protibrucelózní programy byly vypracovány na všech řídících úrovních. Celostátní, krajské a okresní nákazové komise zajišťovaly kontrolu programu a koordinaci mezi zúčastněnými složkami. Ozdravování chovu skotu bylo podpořeno přímou finanční pomocí ozdravovaným závodům (zejména k pokrytí rozdílu mezi užitkovou a jateční cenou) a veškeré služby v rámci protibrucelózního programu byly bezplatné.

 

Na úspěšné realizaci ozdravovacího procesu se podílelo tisíce veterinárních lékařů v terénu, na jatkách, v laboratořích, ve výzkumu a školství i v řízení veterinární služby, a to v úzké spolupráci s lékařskou službou. Významná byla spolupráce s pracovníky v zemědělství a podpora veřejnosti a jejich představitelů. Při této příležitosti se chci zmínit o příspěvku naší vědy reprezentované na veterinární straně týmem žáků Prof. Dr. Antonína Klobouka, jako byli O. Andrle, J. Dražan, Š. Hajdú a J. Kolář. Na straně lékařské vědy to byli např. J. Patočka, K. Raška, C. John a F. Suntych.

 

Nulové prevalence bylo dosaženo konce roku 1964. Docílilo se úplné ozdravení skotu od brucelózy odstraněním a nahrazením všech nemocných a podezřelých zvířat. Současně bylo dosaženo nulové incidence v humánní populaci.

 

V zájmu trvalého zabezpečení výsledků byl v dalších letech aplikován systém intenzivní surveillance, spočívající v rozsáhlém preventivním vyšetřování v terénu i v laboratořích. V posteradikačním období došlo v sedmdesátých letech ke zcela vyjímečnému zavlečení brucelózy skotu jedním dovozem z NDR a jednou při společné pastvě skotu na polských hranicích. Při tom došlo i k infekci ošetřujícího personálu. Tato ohniska byla ihned zlikvidována. K několika případům v posteradikačním období došlo také u laboratorních pracovníků. Ostatní zcela ojedinělé případy brucelóza lidí byly zjištěny u cizinců anebo se jednalo o infekce Brucella suis. I nadále, díky velmi přísným veterinárním opatřením při dovozu, se podařilo ochránit naše území proti zavlečení maltské horečky vyvolanou Brucella melitensis, která je značně rozšířena ve Středozemí.

 

Výsledky eradikace bovinní brucelózy se promítají dodnes v podstatném zlepšení zejména produkčních a reprodukčních schopností populace skotu a v brucelózy prostém mléce. Pokud bychom předpokládali, že v případě ponechání brucelózní situace bez eradikačního programu by ročně onemocnělo nově nejméně tolik lidí co počátkem šedesátých let, pak eradikace znamenala záchranu tisíců osob.

 

 

 

Literatura:

 

Andrle, O.: Eradikace brucelózy skotu metodou radikální likvidace. Veterinární medicína, 7,1962, s.335-338

Bischof, J.: Eradikace brucelózy u skotu v ČSSR – historický mezník. Veterinářství, 35, 5, 1985, s. 197-201

Dražan, J.: Metody ozdravování chovů skotu zamořených brucelózou. Veterinární medicína, 7, 1982, s. 331-334

Hajdú, Š.: Najnovšie poznatky v sérodiagnostike brucelózy. Vet. čas., 10, 1961, s. 258-265

Jindřichová, J.: Několik poznámek k profesionální brucelóze v ČSSR. Veterinářství, 12, 1962, s. 138-140

Kolář, J.: Epizootologická závažnost nosičství a vylučování brucel sérologicky anergickým skotem a možnost včasného zjištění takových zvířat. Veterinární medicína, 7, 1962, s. 49-52

Kouba, V.: Problematika brucelózy hospodářských zvířat v ČSSR. Veterinární medicína, 7, 1962, s. 285-300

Kouba, V.: Dále zlepšit postup proti tuberkulóze a brucelóze skotu. Veterinářství, 1962, s. 129

Kouba, V.: Příspěvek k metodám postupu proti tuberkulóze a brucelóze skotu v ČSSR. Veterinářství, 13, 1963, 6, s. 241-246

Kouba, V.: Konečná fáze boje proti brucelóze skotu v ČSSR. Veterinářství, 14, 1964, 9, s. 193-196

Kouba, V.: Eliminace brucelózy skotu v Československu. Čs. Epid. mikr. a imunol., 14, 4,1965, s. 233-243

Kouba, V.:  Boj proti brucelóze skotu úspěšně dokončen. Veterinářství, 15, 1965, s. 8-14

Kouba, V.: Epizootologická analýza vývoje brucelózy skotu v Československu v letech 1960-1964. Habilitační práce. Vysoká škola veterinární v Brně. 1966.

Kouba, V.: Incidence brucelózy skotu v Československu. Veterinární medicína, 13, 1968, s. 551-560

Kouba, V.: Epizootologická studie vývoje brucelózy skotu v Československu - Depistáž. Veterinární medicína, 13, 1968, č. 8-9, s. 447-455

Kouba, V.: Incidence brucelózy skotu v Československu. Veterinární medicína, 13, 1968, s. 551-560

Kouba, V.: Prevalence brucelózy skotu v Československu. Veterinární medicína, 14, 1969, s. 113-122

Kouba, V.: Topografie vývoje brucelózy skotu v Československu. Veterinární medicína, 14,  1969, 4, s. 213-225

Kouba, V.: 35 let od ozdravení chovu skotu od bovinní brucelózy. Veterinářství, 44, 1999, 3,  s. 132

Kouba, V.: Historie eradikace bovinní brucelózy v České republice. Časopis lékařů českých, 139, 2000, 8, s. 227-230

Kouba, V.: A method of accelerated eradication of bovine brucellosis in the Czech Republic. Rev. sci. tech. Off. Int. Epiz., Paris, 2003, 22(3), s. 1003-1012

Patočka, J., John, C.: Diagnostika brucelózy lidí ve světle nejnovějších poznatků. Sborník referátů  konference „Pokroky ve výzkumu brucelózy“, SAV, Bratislava 1957, s. 315-326

Suntych, F., John, C.: Nemocnost brucelózou u veterinárních lékařů v Čechách. Čsl. Anthropozoonózy. Státní zdravotnické nakladatelství, Praha, 1958, s. 115-118

Suntych, K.: K otázce brucelózy jako nemoci z povolání. Veterinářství, 12, 1962, s. 141-142

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přílohy:

 

Tab. 1

POČET SÉROLOGICKÝCH TESTŮ NA BRUCELÓZU V ČESKÉ REPUBLICE  

A POMĚR K POČTU SKOTU V LETECH 1955 - 1970

===========================================================

Rok                Počet   sérologických testů         % poměr   k   počtu   skotu

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

1955                          713 597                                         24,99

1956                          974 408                                         33,67

1957                       1 023 803                                         36,01

1958                       1 238 204                                         42,55

1959                       1 568 021                                         52,49

1960                       1 515 000                                         50,00

1961                       1 412 843                                         45,11

1962                       1 333 487                                         42,94

1963                       1 226 446                                         39,49

1964                       1 256 125                                         40,98

1965                       1 276 203                                         42,38

1966                       1 244 231                                         41,01

1967                       1 268 323                                         41,76

1968                       1 003 252                                         34,05

1969                          789 955                                         26,87

1970                          542 825                                         18,35

============================================================

 

Tab. 2

BOVINNÍ BRUCELÓZA -  PREVALENCE A INCIDENCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1955 - 1970

===============================================================

Rok      Počet nemocných      Prevalence            Počet  nově           Incidence      

             na počátku roku         na 100 00 kusů     hlášených             na 100 000 kusů                              

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1955           19 500 *                    683 *                         ?                              ?

1956           22 000 *                    760 *                         ?                              ?

1957           26 186                       921                            ?                              ?

1958           24 000 *                    824 *                         ?                              ?

1959           22 000 *                    736 *                    6 299                         211

1960           20 481                       676                       8 506                         281

1961           33 211                    1 060                       1 797                           57

1962           36 656                    1 083                           519                          17

1963           25 288                       750                       1 013                           33

1964             7 998                       261                       1 113                           36

1965                    0                           0                          107                             3.6

1966                    0                           0                              8                             0.3

1967                    0                           0                              0                             0

1968                    0                           0                              0                             0

1969                    0                           0                              0                             0

1970                    0                           0                              0                             0

===============================================================

 

 

TAB. 3

BOVINNÍ BRUCELÓZA - POČET OHNISEK NA ZAČÁTKU ROKU,  NOVÝCH,  ZLIKVIDOVANÝCH A NA KONCI ROKU, IZOLÁTY A OHNISKA V POZOROVACÍ DOBĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1960 - 1966

=================================================================

              Počet ohnisek                                                    z toho

Rok       -------------------------------------------------    ------------------------------------

              na             nové      zlikvidované    na          izoláty       ohniska

              začátku                                           konci                       v pozorovací době

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1960        654           29            165              518              0              151

1961        518           17            107              428           133             178

1962        428           17              61              384             80             190

1963        384           15            110              289             51             220

1964        289           10              85              214             41             192

1965        214             3            107              110             17             214

1966        110             0            110                  0               0                 0

=================================================================

                                                     

TAB. 4

POČTY NOVĚ HLÁŠENÝCH ONEMOCNĚNÍ BRUCELÓZOU U LIDÍ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1955-1995

=============================================================

rok     počet onemocnění      rok     počet onemocnění           rok     počet onemocnění                           

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

1955               39                   1969                0                        1983                1

1956               75                   1970                0                        1984                4

1957               38                   1971                0                        1985                1

1958               45                   1972                0                        1986                1

1959               32                   1973               11                       1987                1

1960               67                   1974                4                        1988                2

1961               71                   1975                1                        1989                1

1962               74                   1976                0                        1990                1

1963               49                   1977                0                        1991                1

1964               37                   1978                0                        1992                0

1965                 2                   1979                1                        1993                0

1966               10                   1980                0                        1994                0

1967                 3                   1981                1                        1995                1

1968                 2                   1982                0

==============================================================

Pozn.:  Nově hlášené případy po r. 1964 byly zahraničního původu anebo vyvolané zárodky Brucella suis.