819
Pro SVS ČR
V Praze dne 9. ledna 2010
ČEŠTÍ VETERINÁRNÍ ODBORNÍCI V CELOSVĚTOVÝCH ORGANIZACÍCH
Vysoká úroven českého veterinárního pregraduálního a
postgraduálního školství vytvořily základ, ze kterého vyrostla řada mezinárodně
uznávaných odborníků. Někteří z nich obstáli i v globálních
konkurzech vyžadujících vysokou odbornost a jazykové znalosti. Jiní byli
zvoleni do vedoucích funkcí mezinárodních organizací. Významnou roli přitom hrálo
renomé české veterinární služby, která dosahovala vynikajících výsledků
v ozdravovacích akcích.
Československo bylo zakládajícím členem Mezinárodního
úřadu pro nákazy (OIE) v Paříži zabývající se problematikou nakažlivých
nemocí zvířat. Naše členství bylo podepsáno v Paříži dne 25. ledna 1924 ve
jménu naší vlády velvyslancem Dr Štefanem Osuckým. Ve funkci oficielních
delegátů reprezentujících Československo u této celosvětové organizace se
vystřídali: Dr Jan Hamr, Dr František Voráček, Dr Jeroným Růžička, Dr Jan
Černovský, Dr Karel Hruška, Dr Antonín Hrstka, Prof. Dr Ladislav Polák, Dr
Miroslav Čapka, Dr Ing. Josef Křeček, Dr
František Fejfar, Dr Leoš Čeleda,
Do čela Evropské komise OIE byl zvolen v r. 1974 ústřední
ředitel Státní veterinární služby České republiky prof. MVDr Ladislav Polák,
CSc., který tuto funkci zastával déle než dekádu. Z jeho iniciativy byla Praha
vybrána poprvé za místo porady ředitelů státních veterinárních služeb všech evropských
států v září 1971. Po druhé se tato porada konala v září 1998 za
řízení tehdejší ústředního ředitele Státní veterinární správy České republiky
MVDr Antonína Kozáka.
Ve Světové zdravotnické organizaci (WHO) působil Prof.
MVDr Zdeněk Matyáš, CSc. z Univerzity veterinárního lékařství v Brně,
který vyhrál světový konkurz na místo odborníka pro hygienu potravin
v ústředí v Ženevě. Později dosáhl vedoucí pozici v jednotce
„Veterinary Public Health“ zabývající se zejména otázkami nemocí přenosnými ze
zvířat na lidi. Zvláště cenné byly metodiky pro praktická opatření proti
zoonozám. Pro tento účel organizoval řadu jednání mezinárodních komisí
špičkových odborníků z různých oborů a části světa. Projevoval se jako
velmi iniciativní mezinárodně uznávaný odborník. V této organizaci působil
také Dr Jan Kolář jako expert WHO pro řešení problému brucelozy
v Mongolsku.
V r. 1978 prof. MVDr Václav Kouba, DrSc. ze Státní
veterinární správy vyhrál celosvětový konkurz na místo veterinárního experta
pro výzkum a školství (Animal Health Officer – Research/Education) v oddělení
veterinární služby (Animal Health Service) v ústředí Organizace Spojených
Národů pro výživu a zemědělství (FAO) se sídlem v Římě. Později převzal
ještě odpovědnost za mezinárodní informační systém o nákazách zvířat (Animal
Health Officer – Veterinary Intelligence) včetně funkce šéfredaktora tříjazyčné
světové ročenky FAO/WHO/OIE Animal Health Yearbook. Jmenovaný uspěl také ve
světovém konkurzu na místo „staršího“ veterinárního odborníka (Senior Animal
Health Officer). Po návratu do republiky se opět zúčastnil úspěšně světového
konkurzu, tentokráte do nejvyšší
veterinární funkce OSN na úrovni ředitele její veterinární služby
(Chief, Animal Health Service), kterou zastával od r. 1987 až do r. 1991. V této
funkci byl odpovědný za globální program eradikace moru skotu ve světě, za řadu
regionálních (kontinentálních) ozdravovacích programů a za množství programů
pomáhajících jednotlivým rozvojovým zemím v budování veterinární služby
(včetně školství), diagnostických ústavů, podniků vyrábějících vakcíny a
zejména v ozdravovacích akcích od nebezpečných nákaz, jako je např.
slintavka (podléhal mu i sekretariát Evropské komise pro boj s touto
nákazou – předsedou této komise byl několik let MVDr Leoš Čeleda, CSc ze Státní
veterinární správy České republiky). Za tím účelem byly z jeho iniciativy
a pod jeho vedením svolávány komise špičkových mezinárodních expertů,
publikovány metodické dokumenty pro řešení specifických problémů, zejména
v rozvojových zemích, byla vybudována celosvětová sít referenčních veterinárních
laboratoří a spolupracujících institucí atd.
Jako experti FAO pracovali naši veterinární lékaři
v různých zemích světa. Jako
příklady lze uvést: Prof. MVDr Oto Dobšinský,
DrSc jako vedoucí veterinárních programů v Somálsku, Vietnamu a Mozambiku;
MVDr Jan Petržík jako vedoucí veterinárního programu ve Fidži a jako konzultant
v Nepálu; MVDr Václav Rozkošný,
CSc. jako virolog v Libyi a Somálsku; Prof.
MVDr František Vohradský, DrSc. jako profesor na veterinární fakultě
v Afganistanu; v programu FAO v Somálsku pracovali také MVDr
Prof.
MVDr Václav Kouba, DrSc.