V. Kouba
(bývalý : hlavní epizootolog
Československa a České republiky a odborný ředitel Státní veterinární služby;
profesor epizootologie Veterinární univerzity v Brně)
ERADIKACE BOVINNÍ
TUBERKULÓZY V ČESKÉ REPUBLICE
V roce 1968 byla v
České republice úspěšně dovršena
eradikace tuberkulózy skotu
vyvolané zárodky Mycobacterium bovis.
Tato největší
akce v historii
české veterinární služby byla realizována v úzké spolupráci s lékařskou službou
a znamenala výrazné zlepšení zdravotního stavu skotu se všemi příznivými důsledky epizootiologického, epidemiologického a
ekonomicko-sociálního charakteru.
Příspěvěk se opírá o oficiální údaje Státní veterinární správy, literární
zdroje a osobní
poznatky autora, který jako hlavní
epizootolog republiky byl po odborné
stránce odpovědný za přípravu,
řízení a realizaci
této ozdravovací akce na území tehdejšího Československa.
Po
období vyhodnocování významnosti
bovinní tuberkulózy pro zdraví
obyvatel a pro národní ekonomiku jakož i po
testování různých metod byl v roce
1959 zahájen rozsáhlý průzkum rozšíření tuberkulózy ve všech chovech skotu, zhodnocena situace a přijaty zásady,
které pak během ozdravování se upravovaly podle měnící se situace a
potřeby. Průzkum se opíral
o plošnou tuberkulinaci,
epizootologické analýzy a
nálezy na jatkách a v
laboratořích. Za tuberkulozní
se považoval skot
se specifickými klinickými
příznaky a positivně reagující na
savčí tuberkulin. Za tbc zamořený chov
se považoval takový, kde tbc
skot byl zjištěn intravitálně anebo postmortálně při pitvě či prohlídce na jatkách, a to až do uplynutí tzv. pozorovací doby. Ta nastupovala
po odstranění posledního
tbc kusu a
trvala (nejméně 180 dnů)
tak dlouho, dokud
následující kontrolní
tuberkulinace nedaly opakovaně
negativní výsledky a
nebyla provedena závěrečná dezinfekce.
Výchozí
zjistěnou situaci dokumentují
následující údaje z r. 1959: u
skotu celkem prevalence
k 31.12 dosahovala 21.03 % (628,276 tbc kusů) zatím
co u dojnic pak 32.26 % (461,345 tbc kusů) a roční incidence nově zjištěných
činila 0.1214 (357,903 tbc kusů). Znamenalo
to, že každá třetí dojnice byla tuberkulózní ! Skoro
všechy větší chovy skotu
byly postiženy. Roční ekonomické
ztráty byly vyhodnoceny
na více než
jednu miliardu Kčs. V důsledku masové
expozice obyvatel, ať
přímo nebo prostřednictvím infikovaného mléka či masa, byly hlášeny stovky případů tuberkulózy u
lidí vyvolané M. bovis .
Za
této katastrofální situace
bylo rozhodnuto zahájit velkou
ozdravovací akci. Ta se opírala
o usnesení vlády ze dne 29. prosince 1958 a zejména č. 781 ze dne 16. září 1959 o postupné likvidaci tuberkulózy
a brucelózy skotu
v Československu. K řízení a
koordinaci akce vláda
jmenovala svou komisi v následujícím složení: předseda - MVDr Ladislav Polák, vedoucí veterinárního odboru ministerstva zemědělství, tajemník - MVDr Václav
Kouba, hlavní epizootolog republiky, členové
- Doc.MUDr Vilém Škovránek, hlavní hygienik republiky,
Prof.MUDr Karel Raška, ředitel Ústavu epidemiologie a
mikrobiologie Státního zdravotního
ústavu v Praze, Doc.MVDr Jaroslav
Dražan z Vysoké školy veterinární v Brně a
ředitelé odborů zemedělství
ministerstva financí (Doc.Ing.
Emil Mates) a Státní plánovací komise.
Jedno z prvních opatření této komise
bylo prosazení povinné
pasterizace všeho konzumního
mléka. Z navazujících předpisů uvádím
alespoň Vyhlášku ministerstva zemědělství č. 187 ze dne
12. prosince 1958 o opatřeních
proti tuberkulóze skotu, Směrnice
o opatřeních proti
tuberkulóze hospodářských
zvířat, Sbírka instrukcí
pro výkonné orgány národních výborů, roč. 1959, částka 1, poř. č.2. a Směrnice pro ochranu pracovníků zaměstnaných při ošetřování zvířat stižených tuberkulózou" (Výnos ministerstva zdravotnictví č.j. HE 3724 ze dne 27.6.1960).
Cílem bylo dosáhnout nulové prevalence v průběhu zhruba jedné generace
skotu, tj. do r. 1968, a to využitím
generačního obratu k postupnému
nahrazení tuberkulózních zvířat
tbc prostými. Úkol byl
formulován tak, že
během této akce nebudou sníženy
celostátní počty skotu a zejména dojnic
a celostátní výroba masa a mléka bude zajištěna
ve stoupající tendenci
dle celospolečenských
potřeb. Nešlo tedy
jen o prostou
náhradu nemocných za zdravé.
Současně se zahájil
program eradikace brucelózy skotu (Brucella abortus), který byl úspěšně
dovršen koncem r. 1964.
Jako
hlavní diagnostické metody
bylo použito vnitrokožní tuberkulinové zkoušky, která se ukázala
jako vysoce spolehlivá i když pracná vzhledem k obtížím s fixací zvířat. Těchto zkoušek bylo
provedeno v letech 1957 až 1968 na 55 milionů. Positivní kusy byly ihned trvale označeny otvorem v uchu a dále se nevyšetřovaly. Ostatní
šetření, jako
patologico-anatomické pitvy, laboratorní
vyšetřování sputa, děložních výtoků, mléka, atd. jakož i kultivace z
těchto materiálů, bylo používáno
jako dopřesňující složky komplexních vyšetření ve složitých případech. V
druhé polovině ozdravovacího procesu
se začala používat simultánní tuberkulinace, t.j. současné vyšetření tuberkulinem bovinním a ptačím k
rozlišení druhu mykobakteriózy. S
ohledem na alergické testy byla od
začátku zakázána vakcinace, která se stejně ukázala jako málo efektní.
Hlavním problémem byla tuberkulóza dojnic,
o čemž svědčí věková struktura tbc skotu:
dojnice - 78.49
%, jalovice nad 1 rok - 7.16 %,
jalovice od 3 měsíců do 1 roku stáří - 3.14 %, telata - 1.27 % a
ostatní skot - 11.94 %. Intravitální kontrola byla doplněna
postmortálním vyšetřováním na jatkách. U
tuberkulózního skotu byly specifické
změny nacházeny v
plicích v průměru u 93.39 %, v játrech u
21.92 %, ve střevech u 28.59 %. (Údaje v tomto odstavci jsou za ČSSR). Z
toho vyplýval vysoký podíl tzv. "otevřené" tbc spojené s vylučováním M. bovis usnadňujícím šíření nákazy kontaktem i
dalším cestami. Velkým
problémem byli tzv. anergenti s
pokročilou tbc již nereagující na
tuberkulin a tudíž mohli být považováni
za beztuberkulozní a přesunuti do
zdravých chovů a jejich
mléko smíchano s
mlékem zdravých dojnic. Ke
konfiskaci tbc produktů a
sterilizaci podezřelých produktů byly
vydány přísné směrnice
v zájmu ochrany
lidského zdraví a zabránění
šíření v animálních populacích.
Vzhledem k
tomu, že tuberkulóza u skotu
se neléčí, základní metodou zdolávání
této nákazy byl
"test and slaugther",
tj. odhalení a odstranění klinicky
nemocných a alergicky positivních kusů.
Byl však podstatný
rozdíl mezi postupy,
kdy se tbc vyskytovala sporadicky anebo v
nízkém procentu a kdy byla značně
rozšířena a neprodlenné poražení všeho
tbc skotu bylo nereálné. V prvním případě
se aplikovala eliminační
metoda. V druhém případě pak bylo třeba postupně náhradit celé tbc chovy zdravými zvířaty, což
si vyžadovalo mimořádně náročná opatření.
Náhradní
"materiál" za vyřazené
tuberkulózní kusy se musel
zajišťovat, zvláště v první fázi
ozdravování, z vlastních zdrojů jednotlivých závodů, resp. okresů či krajů, a to buď jalovicemi ze zdravých
chovů nebo od
zdravých dojnic v
krajích málo zamořených. V krajích, okresech a chovech silně zamořených byla zpočátku
aplikována tzv. Bangova metoda spočívající v odděleném odchovu telat od
tuberkulózních dojnic. Telata byla
ihned po narození izolována od své matky
a byla živena v beztuberkulózním prostředí kolostrem a mlékem zdravých
dojnic. Byla to v uvedených podmínkách
jediná reálná cesta jak zabezpečit alespoň prostou reprodukci chovů, kdy nebyla
jiná možnost než využívat pro další chov
i mláďata z tuberkulózních matek. Tato metoda byla náročná na organizaci
provozu, evidenci, kontrolu
zdraví, ochranu a ustájení telat
a při nedodržování
náročných zásad často selhávala. Vysoké riziko této metody
dosvědčovaly i makroskopické nálezy tbc dělohy u 2.32 % a tbc mléčné žlázy u
6.39 % poražených tbc dojnic.
Proto
postupně bylo od
této metody upuštěno
a náhrada za vyřazené
tuberkulózní dojnice byla
zajišťována výhradně ze zdravých
chovů. Za tím účelem bylo použito
rozsáhlých přesunů mezi závody, okresy, kraji a oběma republikami.
Celkový evidovaný počet přesunutých zdravých kusů skotu za účelem
protituberkulozní akce v rámci bývalého
Československa dosáhl čísla 1,215,187
kusů. Tento postup, který byl podpořen
i subvencemi, se velmi dobře
osvědčil a přispěl
značně ke stabilizaci
ozdravených chovů a k minimálnímu výskytu nových reagentů. Přímá finanční pomoc státu zemědělským podnikům k podpoře ozdravování chovů skotu od tuberkulózy činila na
celém území tehdejší republiky za léta 1960-1968 celkem
1,052 milionů Kčs.
K tomu třeba
přiřadit i finanční podporu
pojišťovny blížící se k celkové
sumě kolem jednoho sta milionů Kčs.
Velmi
účinným nástrojem tzv.
plošného ozdravování bylo vytváření tuberkulózních izolátů,
do nichž byly
přechodně soustředěny dosud
užitkové tuberkulózní dojnice k hospodářském využití. Tímto
způsobem se urychlilo
ozdravení jednotlivých
stájí, chovů, zemědělských závodů
i okresů v souvislé ploše, omezily se možné kontakty
zdravých a nemocných zvířat a zabránilo se vzniku nových reagentů. S postupujícím ozdravením se izoláty likvidovaly.
Velmi
důležitou roli sehrála
epizootologické surveillance realizovaná veterinární
službou podpořená epidemiologickou surveillance prováděné
lékařskou službou. Mezi oběma službami po
celou dobu a
na všech úrovních
byla velmi dobrá
vzájemná spolupráce.
Sledování
vývoje zdravotního stavu
celé populace skotu a kontrola programu byly založeny na
rozsáhlé tuberkulinační akci dosahující
mezinárodně rekordní výše.
Poměr mezi
počtem tuberkulinací a
počtem skotu dosahoval
kolem hodnoty 2, t.j. v průměru
skoro každý kus skotu byl dvakrát testován, u dojnic i vícekrát. Vyšetřenost se blížila 100 %, což umožňovalo velmi dobrou znalost epizootologické situace. Za období programu bylo nově zjištěno
932,747 positivních kusů.
Připočteme-li výchozí počet 497,006 tbc kusů z počátku r. 1959, pak se
jednalo o náhradu za vyřazených 1,428,753
tbc kusů skotu, z nichž převážnou
většinu tvořily dojnice.
Mimořádná
pozornost byla věnována
případům podezření v dosud negativních
chovech, ať již na základě tuberkulinací, jatečných nálezů
anebo výsledků epizootologických
šetření kontaktů či při tzv.
nespecifických reakcích. V takových případech se používaly co nejkomplexnější
diagnostické metody ke zjistění skutečnosti.
Aby
nebyla narušena celostátní
výroba masa a mléka a nebyly ohroženy celostátní
početní stavy dojnic,
bylo využito
"reprodukčního obratu" populace
skotu přičemž produkce
masa a mléka byla zčásti
teritoriálně regulována. Nejvíce
zamořené oblasti dostaly dočasně možnost
rychleji se zbavovat tbc dojnic i
přes snížení produkce mléka, zatím
co nezamořené nebo slabě zamořené
oblasti omezily či pozdržely porážení dojnic a tak nižší výrobou masa (zčásti
nahrazenou dodávkami zdravých
jalovic do zamořených oblastí) a
vyšší výrobou mléka
kompenzovaly výkyvy v zamořených
oblastech.
Důležitou
roli sehrála nově
vybudovaná hustá síť veterinárních diagnostických ústavů
schopných bakteriologické
diagnostiky, včetně typizace mykobakterií. Nová síť asanačních ústavů vedle
zneškodňování zdravotně závadných
produků zajišťovala
prostřednictvím dezinfekčních
skupin mechanizovanou velkoplošnou
dezinfekci v ohniscích.
Klíčovou roli pro intravitální diagnostku měla domácí produkce potřebného množství PPD tuberkulinu
(z Biovety v
Ivanovicích na Hané),
jeho standardizace a kontrola.
Svůj podíl na výsledcích měla i protituberkulózní legislativa, instrukce
a diagnostické standardy, rozsáhlé specifické informační, monitorovací,
kontrolní a vyhodnocovací
systémy, intenzivní osvětová činnost
opírající se o nový Ústav veterinární osvěty,
publikace (knihy, brožury, skripta), atd. K odbornému řízení
byla od počátku
vytvořena celostátní síť
krajských a okresních specialistů -
epizootologů (v některých silně
zamořených krajích dočasně i veterinárních ftizeologů). Byl vybudován Ústav
pro doškolování veterinárních
lékařů, který v rozsáhlém rozsahu organizoval kurzy zajišťující koordinované a jednotné postupy
v diagnostice i
v opatřeních (včetně společných kurzů veterinárních a
humánních specialistů).
Program byl podpořen komplexem
metodického, organizačního a
materiálního charakteru. Skupiny
nejlepších specialistů pomáhaly při
tvorbě metodických postupů a standardů. Centrální řízení celé akce bylo kombinováno s horizontálním systémem na všech úrovních, počínaje
federální, národní, přes kraje a okresy až
na úroveň obcí a jednotlivých závodů. Rovněž protituberkulózní programy, obsahující konkretní cíle, úkoly
a odpovědnost, byly vypracovány
a provázány ve stejné organizační
struktuře. Na řídících
úrovních pracovaly tzv. nákazové komise
pro kontrolu programu a koordinaci mezi
zúčastněnými složkami .
Personálně a
materiálně vybavená, finančně
zajištěná a vhodně organizovaná jednotná veterinární služba, jejíž
hlavním kriteriem činnosti byly konkretní výsledky v praxi, nesla hlavní tíhu celé akce. Na
úspěšné realizaci celého
ozdravovacího procesu se podílelo
tisíce veterinárních lékařů
v terénu, na
jatkách, v laboratořích, ve
výzkumu a školství
i v řízení veterinární
služby a to v úzké
spolupráci s lékařskou službou
(jmenovitě s A. Kazmarem, hlavním epidemiologem), pracovníky v zemědělství, s
podporou veřejnosti a jejích
představitelů. Při této
příležitosti je třeba
ocenit také příspěvek
naší vědy representované týmem žáků Prof. A. Klobouka (J.Dražan, M.
Pavlas, L. Rossi, atd.) a
specialisty lékařské služby (R. Křivinka, L. Šula, M.
Kubín, K. Raška s
Z. Ježkem, J.
Radkovským, A. Kazmarem, E. Švandovou, atd.)
Nulové nemocnosti (prevalence) bylo dosaženo do konce r. 1968. Po stránce nákazové se docílilo solidního ozdravení
skotu od
tuberkulózy odstraněním všech
zjištěných nemocných a
podezřelých zvířat. Vedle epizootologického efektu bylo dosaženo i
mimořádného efektu pokud
jde o výrazné
omezení incidence bovinní tbc v humání populaci.
Ozdravení chovů skotu vytvořilo
podmínky pro prudký rozvoj chovu
skotu a rozhodujícím způsobem ovlivnilo
nárůst výroby masa a mléka. Při srovnání
r. 1969 s r. 1959 výroba hovězího
masa se zvýšila o 253,000 tun, t.j. o 47.11
%, mléka o 1,006 milionů tun, t.j. o
56.33 % a průměrná roční dojivost
stoupla o 646 litrů na dojnici, t.j. o 35.83 %.
Vezmeme-li v úvahu,
že celá akce v bývalém
Československu stála kolem
1,400 milionů Kčs a odstraněním původních ztrát přinesla
efekt kolem 12,200 milionů, pak
hodnota ukazatele ekonomického
efektu tzv. benefit/cost činila
více než 8.
V zájmu trvalého
zabezpečení výsledků této akce byl v
dalších letech aplikován systém
intenzivní surveillance zajišťovaný společně veterinární a lékařskou
službou spočívající na rozsáhlém preventivním
vyšetřování v terénu i v laboratořích. Mimořádná pozornost byla věnována případům
podezření a diferenciaci mezi
M. bovis a jiným
mykobakteriemi.
Výsledky tohoto programu
se promítají dodnes
v podstatném zlepšení produkčních
schopností populace skotu, v tbc
prostém mléce a ve výrazném snížení výskytu M. bovis v lidské populaci.
L I T E R A T U R A
Dražan J. a
kol. (1962) - Tuberkuloza hospodářských zvířat. Praha, Československá
akademie věd, 509 s.
Havelková M., Šulová
M., Kubín M. (1987). – Problematika infekcí vyvolaných Mycobacteriem bovis v
lidské populaci ČSR v posteliminačním období. Stud. pneumol.
phtiseol.czechoslov., 47, s. 174-183
Klobouk A., Dražan J.,
Pavlas M. (1959) - Tuberkuloza hospodářských zvířat. Praha, Státní
zemědělské nakladatelství, 116 s.
Kouba V. (1959). -
Boj proti tuberkulóze skotu hlavním
současným úkolem veterinární služby. Veterinářství, IX, 1, str.1-6.
Kouba V. (1959). - K
některým novým opatřením na úseku boje proti tuberkulóze skotu. Veterinářství,
IX, 11, str. 411-415
Kouba V. (1960. - K
úloze vědy při tlumení
tuberkulózy skotu. Veterinární medicina,
Československá akademie zemědělských
věd, 6,11, str. 813-816
Kouba V.
(1962). - Výskyt
tuberkulózy hospodářských zvířat v Československu. Opatření
proti tuberkulóze hospodářských zvířat. In.: Dražan
a kol.: Tuberkulóza
hospodářských zvířat. Státní zemědělské
nakladatelství, Praha
Kouba V.
(1962). - Dále
zlepšit postup proti
tuberkulóze a brucelóze skotu. Veterinářství, XII, 5, str. 129-132
Kouba V. (1963). -
Příspěvek k metodám postupu proti
tuberkulóze a brucelóze skotu v Československu.
Veterinářství, XIII, 6, str. 241-246
Kouba V.
(1965). - Vývoj
a stav bovinní
tuberkulózy v Československu
s epizootologického hlediska.
Rozhledy v tuberkulóze a v nemocech plicních, XXV, 5, str. 330-343
Kouba V. , Bischof J.
(1966). - Metody pro konečnou fázi eliminace tuberkulózy skotu v Československu.
Veterinářství, 16, 4, str. 145-152
Kouba V.
(1967). - Tuberkulóza hospodářských zvířat v Československu - situace a perspektivy. Medicina veterinaria, 1967, V, str. 3-9
Kouba V. (1968). - Animální zdroje Mycobacterium bovis na území Československu. Rozhledy v
tuberkulóze a v nemocech plicních, 28, 5, str. 291-301
Kouba V. (1999). –
Historie eliminace bovinní tuberkulozy v České republice. Časopis lékařů
českých, 138, č.15, 456-459
Pavlas M. (1999). – K
30.výročí utlumení bovinní tuberkulozy u skotu v Československu. Acta
Veterinaria Brno,
Pavlík I., Bartl J.,
Parmová I.,Havelková M., Kubín M., Bažant J. (1998). – Výskyt bovinní
tuberkulozy u zvířat a lidí v České republice v letech 1969 až 1996. Vet. Med.
– Czech, 43, 221-231
Polák L. (1966). –
Výsledky eradikace tuberkulozy skotu v ČSSR. Rozhledy v tuberkuloze a v nemocech plicních, 17, s.
197-201
Polák L. (1967). - Eradikace tuberkulózy skotu v Československu v letech 1959-1966
(Studie legislativních, metodických a organizačních opatření).
Habilitační práce, Vysoká škola veterinární v Brně
Raška K. (1959). – K
epidemiologické problematice bovinního typu tuberkulozy u nás. Veterinářství,
9, s. 282-287
Trefný J., Hejdová
E.,Trnka L. (1983) – Srovnání epidemiologického vývoje tuberkulozy dýchacích
ústrojí a tuberkulozy mimoplicní v ČSR a SSR v letech 1966 až 1980. Stud. Pneumol.phtiseol.czechoslov., 43, s. 427-436
Veterinární statistické ročenky
1961 až 1980, Ústav veterinární osvěty,
PŘÍLOHY
Tab. 1 BOVINNÍ TUBERKULOZA - PREVALENCE A INCIDENCE V ČESKÉ REPUBLICE V
LETECH 1958 - 1968
Tab. 2 BOVINNÍ TUBERKULOZA - POČET TBC DOJNIC A HODNOTY
PREVALENCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1958 - 1968
Tab. 3 POČET TUBERKULINACÍ A POČET SKOTU VYŠETŘENÉHO NA TUBERKULOZU V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1957 – 1968
Tab. 4 BOVINNÍ TUBERKULOZA - STRUKTURA TBC
SKOTU DLE KATEGORIÍ V ABSOLUTNÍCH HODNOTÁCH V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1958 -
1968
Tab. 5 BOVINNÍ TUBERKULOZA - STRUKTURA TBC
SKOTU DLE KATEGORIÍ V RELATIVNÍCH HODNOTÁCH V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1958 -
1968
TAB. 6 BOVINNÍ TUBERKULOZA - POČET NOVĚ
ZJIŠTĚNÝCH A VYŘAZENÝCH TBC KUSŮ SKOTU A JEJICH RELACE K PRŮMĚRNÉMU STAVU SKOTU
V
ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1959 - 1968
Tab. 7 BOVINNÍ
TUBERKULOZA - NÁLEZY U JATEČNÉHO SKOTU V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1959 - 1968
Tab. 8 BOVINNÍ
TUBERKULOZA - NÁLEZY U JATEČNÉHO SKOTU A KONFISKACE V ČESKOSLOVENSKU V LETECH
1959 - 1968
Tab. 9 PŘESUNY
ZDRAVÝCH KRAV A JALOVIC URČENÝCH K NÁHRADĚ TUBERKULOZNÍCH CHOVŮ SKOTU V RÁMCI
PROGRAMU ELIMINACE
BOVINNÍ
TUBERKULOZY V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1962-1968
Tab. 10 PŘÍMÁ
FINANČNÍ POMOC ZEMĚDĚLSKÝM PODNIKŮM K PODPOŘE OZDRAVOVÁNÍ CHOVŮ SKOTU OD
TUBERKULOZY
V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1960 -1968
Tab. 11 POČET TUBERKULINACÍ SKOTU A POMĚR K
POČTU SKOTUV ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1954 - 1970
Tab. 12 ROČNÍ
EKONOMICKÁ ZTRÁTA ZPUSOBENÁ TUBERKULÓZOU SKOTUV ČESKOSLOVENSKU V ROCE 1960
(t.j. na začátku ozdravovací akce)
Tab. 1
BOVINNÍ
TUBERKULOZA -
PREVALENCE A INCIDENCE V ČESKÉ REPUBLICE
V
LETECH 1958 - 1968
===============================================================
Tbc skot Prevalence Počet tbc
kusů Incidence Extinkce
---------------------
------------------------
Rok na konci v % nových vyřa- k průměrnému
roku zených
stavu
--------------------------------------------------------------------------------------
1958 497 006
17.08
1959 628 276
21.03 357 903
226 633 0.1214
0.0768
1960 630 838
20.82 191 842 189 280
0.0416 0.0408
1961 565 659
18.06 117 275 182 454
0.0380 0.0592
1962 456 569
14.70 71 476 180 566
0.0229 0.0579
1963 349 757
11.26 57 073
163 885 0.0184
0.0528
1964 249 284
8.13 52 832 153 305
0.0171 0.0497
1965 158 267
5.26 43 215 134 232
0.0142 0.0442
1966 80 009
2.64 21 285 99
543 0.0071
0.0329
1967 19 477
0.64 14 603 75 135
0.0048 0.0248
1968 0 0
5
243 24
720 0.0018
0.0083
---------------------------------------------------------------------------------------
Celkem 932 747
1 429 753
===============================================================
Tab. 2
BOVINNÍ TUBERKULOZA - POČET
TBC DOJNIC A HODNOTY PREVALENCE
V ČESKÉ REPUBLICE V
LETECH 1958 - 1968
=============================================================
Na konci Počet
tuberkulozních Prevalence
roku dojnic v procentech
-----------------------------------------------------------
1958 357 899 24.82
1959 461 345 32.26
1960 450 898 31.96
1961 425 118 29.52
1962 352 093 24.45
1963 274 108 19.59
1964 201 434 14.51
1965 123 055 8.98
1966 59
071 4.34
1967 13 822 1.03
1968 0 0.00
=============================================================
Tab. 3
POČET
TUBERKULINACÍ A POČET SKOTU VYŠETŘENÉHO NA TUBERKULOZU
V ČESKÉ REPUBLICE V
LETECH 1957 - 1968
===============================================================
Počet Poměr k počtu Počet Procento
Rok tuberkulinací skotu vyšetřeného z celkového
skotu počtu skotu
------------------------------------------------------------------
1957 2 143 651 0.75 1 508 570 53.00
1958 2 255 578 0.78
2 095 830 72.01
1959 3 512 398 1.16 2
629 705 88.05
1960 3 695 000 1.23 2 769 776 91.10
1961 4 244 789 1.47 2 956 412 94.39
1962 4 553 510 1.61 2 950 998 94.60
1963 4 985 552 1.73 2 948 861 94.90
1964 5 548 905 1.93 2 959 833 96.56
1965 5 884 803 2.12 2 931 821 97.35
1966 5 944 433 2.13 2 937 009 96.81
1967 6 109 595 2.20 2 946 194 97.01
1968 5 825 501 2.17 2 855 558 96.93
===============================================================
Tab. 4
BOVINNÍ TUBERKULOZA -
STRUKTURA TBC SKOTU DLE KATEGORIÍ
V ABSOLUTNÍCH HODNOTÁCH V
ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1958 - 1968
==============================================================
Na konci
Celkem Dojnice
J a l o v i c e Telata Ostatní
roku nad 1 rok 3-12 měs.
---------------------------------------------------------------------------
1958 639976
456321 -
n e e v i d o v á n o -
1959 859557 617627
- 129998 -
32823 79109
1960 893793 622726
- 117604 -
23812 129651
1961 796613 587761 87074
35785 13821 72021
1962 639171 487894 49029
25261 8336 68651
1963 476759 373716 23762
10371 5259 63651
1964 336970 271424 12759
5417 2728 44642
1965 206567 161160 7645
2821 1792 33149
1966 99348 73521 3652 1161 748 20266
1967 19477 13822 538 158 113 4846
1968 0 0 0 0 0 0
==============================================================
Tab. 5
BOVINNÍ TUBERKULOZA -
STRUKTURA TBC SKOTU DLE KATEGORIÍ
V RELATIVNÍCH HODNOTÁCH V
ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1958 - 1968
=============================================================
Na konci Celkem
Dojnice
J a l o v i c e Telata
Ostatní
roku % nad 1 rok
3-12 měs.
------------------------------------------------------------------------------------
1958 100.00
71.30 -
n e e v i d o v á n o -
1959 100.00 71.85 - 15.12 -
3.82 9.20
1960 100.00 69.67 - 13.16 - 2.66
14.51
1961 100.00 73.88 10.95 4.49 1.73 8.94
1962 100.00 76.33 7.67 3.95 1.30 10.74
1963 100.00 78.38 4.98 2.18 1.10 13.35
1964 100.00 80.55 3.79 1.61 0.81 13.25
1965 100.00 78.02 3.70 1.37 0.87 16.05
1966 100.00 74.00 3.68 1.17 0.75 20.40
1967 100.00 70.97 2.76 0.81 0.58 24.88
1968 0 0 0 0 0 0
------------------------------------------------------------------------------------
Celkem 100.00 78.49 7.16 3.14 1.27 11.94
1961-67
=============================================================
TAB. 6
BOVINNÍ TUBERKULOZA -
POČET NOVĚ ZJIŠTĚNÝCH A VYŘAZENÝCH
TBC KUSŮ SKOTU A
JEJICH RELACE K PRŮMĚRNÉMU STAVU SKOTU
V ČESKOSLOVENSKU V
LETECH 1959 - 1968
==========================================================
Počet tuberkulozních kusů
skotu Relativní hodnoty
Rok
--------------------------------------
--------------------
Na Nové Vyřazené Na
Incidence Extinkce
začátku konci
------------------------------------------------------------------------
1959 639976
522590 303009 859557
0.1231 0.0714
1960 859557
317124 282888 893793
0.0729 0.0651
1961 893793
212172 309352 796613
0.0476 0.0694
1962 796613
116231 273673 639171
0.0257 0.0606
1963 639171
83405 245817 476759
0.0185 0.0547
1964 476759
84185 223974 336970
0.0188 0.0502
1965 336970
66775 197178 206567
0.0151 0.0447
1966 206567
36896 144115
99348 0.0083 0.0325
1967 99348 27097 106968
19477 0.0061 0.0240
1968 19477 13836 33313 0 0.0032 0.0076
--------------------------------------------------------------------------
Celkem 639976
1480311 2120287 0
=======================================================
Tab. 7
BOVINNÍ TUBERKULOZA -
NÁLEZY U JATEČNÉHO SKOTU
V ČESKOSLOVENSKU V
LETECH 1959 - 1968
===============================================
Rok Celkem krávy jalovice
telata
ostatní
------------------------------------------------------------------
1959 150429 88494
21096
3058 37781
1960 192199
108638 26854 4227
52480
1961 214736
117721 32594 3998
60423
1962 245291
144495 38991 4343
57462
1963 234588
130978 36987 4563
62060
1964 205685
119928 30648 3919
51190
1965 185639
116151 22203 3482
43803
1966 138637 89279
16212
1826 31320
1967 90689 59557 10257
994 19881
1968 26334 16415 3858 330
5761
------------------------------------------------------------------
Celkem 1684227 991656
239700 30710 422161
%
100.00 58.88
14.23
1.82
25.07
===============================================
Tab. 8
BOVINNÍ TUBERKULOZA -
NÁLEZY U JATEČNÉHO SKOTU A KONFISKACE
V
ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1959 - 1968
=============================================================
Celá
těla
Tbc Tbc Tbc Tbc Tbc nepoživatelná
a
Rok plic jater střev dělohy vemene podmíněně
poživatelná
----------------------------------------------------------------------------------
1959 131777 43484 46601 1969 5105 10887
1960 179452 47752 53164 2415 6231 12810
1961 198808 4934 56946 2915 7092 7762
1962 225899 53771 66159 2964 7636 13586
1963 242022
60646 79949 5905 15562 111060
1964 191204 41853 56782 3024 8312 66796
1965 169952 36101 51262 2044 6875 61511
1966 127510 21090 36794 1115 3762 41345
1967 83303 12189 25426 507 2373 24535
1968 22961 3011 8394 128 406 8619
-----------------------------------------------------------------------------------
Celkem 1572888
369237 418177 22986 63354 358911
-----------------------------------------------------------------------------------
Procento
z celkového počtu poraženého skotu s tbc nálezem:
ze skotu 93.39
21.92 28.59 21.31
z krav
2.32 6.39
=============================================================
Tab. 9
PŘESUNY ZDRAVÝCH KRAV
A JALOVIC URČENÝCH K NÁHRADĚ
TUBERKULOZNÍCH CHOVŮ
SKOTU V RÁMCI PROGRAMU ELIMINACE
BOVINNÍ
TUBERKULOZY V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1962-1968
=========================================================
Rok Celkem mezi kraji mezi okresy mezi podniky
v rámci
kraje v rámci okresu
---------------------------------------------------------------
1962 179 641 16 412 20 109 143 120
1963 179 821 19 106 17 796 143 120
1964 160 067 29 014 21 026 110 027
1965 175 513 48 951 20 375 106 187
1966 161 956 40 473 21 110 100 373
1967 148 553 29 539
18 284 100 730
1968 209 636 23 788 19 735 166 093
--------------------------------------------------------------
Celkem 1 215 187 207 283 138 455 869 449
--------------------------------------------------------------
Procento 100.00 17.06 11.39 71.55
=========================================================
Tab.
10
PŘÍMÁ
FINANČNÍ POMOC ZEMĚDĚLSKÝM PODNIKŮM
K
PODPOŘE OZDRAVOVÁNÍ CHOVŮ SKOTU OD TUBERKULOZY
V
ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1960 -1968
====================================================
Rok Výše čerpaných
prostředků v Kčs
--------------------------------------------------------
1960 74 900 000
1961 120 900 000
1962 108 900 000
1963 124 200 000
1964 130 600 000
1965 98
900 000
1966 100 000 000
1967 193 000 000
1968 101 000 000
--------------------------------------------------------
Celkem 1 052 400 000
====================================================
Tab. 11
POČET TUBERKULINACÍ SKOTU
A POMĚR K POČTU SKOTU
V ČESKOSLOVENSKU V LETECH
1954 - 1970
====================================================
Počet tuberkulinací
skotu Poměr k počtu skotu
Rok --------------------------------- ------------------------------
Celkem Česká Slovenská Celkem
Česká Slovenská
Rep. Rep. Rep. Rep.
------------------------------------------------------------------------------
1954 817454
682809 134645 0.20
0.24 0.11
1955 943032
792879 150153
0.23 0.28 0.12
1956 1956356
1580507 375849
0.47 0.55
0.30
1957 2695828
2143651 552177
0.66 0.75 0.44
1958 3001053 2255578 745475
0.72 0.78 0.59
1959 4972644 3512398 1460246 1.16 1.18 1.11
1960 5381000 3695000 1686000 1.23 1.22 1.24
1961 6658134 4244789 2413345 1.47
1.36
1.74
1962 7272738 4553510 2719228 1.61 1.47 1.94
1963 7757429 4985552 2771877 1.73 1.60 2.02
1964 8545837 5548905 2996932 1.93 1.81 2.19
1965 9286801
5884803 3401998 2.12 1.95 2.47
1966 9503901 5944433 3559468 2.13 1.96 2.49
1967 9739572 6109595 3629977 2.20 2.01 2.59
1968 9223967 5825501 3398466 2.17 1.98 2.61
1969 8242081 5274399 2967682 1.95 1.79 2.31
1970 8975808 5941897 3033911 2.09 2.00 2.28
------------------------------------------------------------------------------
1954-70 104973635
68976206 35997429 1.43 1.36
1.60
1959-68 78342023 50304486 28037537 1.77
1.65 2.04
====================================================
Tab.
12
ROČNÍ
EKONOMICKÁ ZTRÁTA ZPUSOBENÁ TUBERKULÓZOU SKOTU
V
ČESKOSLOVENSKU V ROCE 1960 (t.j. na začátku
ozdravovací akce)
=========================================================
VÝCHOZÍ
ÚDAJE
Počet
kusů skotu
existujících
na začátku roku 4 303 000 ks
nových během
roku 968 872 ks
existujících
během roku 5 271 872 ks
Počet
tbc nemocných kusů skotu
existujících
na začátku (prevalence - 19.98 %) 859
557 ks
nových
(incidence k průměrnému stavu - 7.29 %)
317 124 ks
existujících v
roce (period prevalence - 22.32 %) 1 176 681 ks
ZTRÁTY NA MASE
Počet poraženého
skotu 884 872 ks
Počet poraženého skotu s
tbc nálezy (21.72 %) 192 199 ks
Počet poražených s tbc
nálezy posouzených
jako
nepoživatelné či podmíněně poživatelné (6.66 %)
12 810 ks
Předpokládal-li se podíl
nepoživatelných z nich
ve výši 10 %, jednalo se o 1 281 ks
a o podmíněně poživatelných celých
těl 11 529 ks
Při průměrné jatečné
váze masa na poražený kus 200 kg
jednalo se u konfiskovaných kusů o 256 200 kg
a u podmíněně poživatelných kusů o 2 305 800 kg
Počet ostatních kusů s
tbc nálezy, 179 389 ks
u nichž se předpokládala průměrná
konfiskace
masa ve váze 5 kg, t.zn. o celkové
váze 896 945 kg
Počet konfiskovaných
tbc plic (u 93.37 % kusů s tbc
nálezem) 179
452 ks
po 10 kg průměrné váhy, t.j. 1 794
520 kg
tbc jater (u 24.85 % kusů s tbc
nálezem) 47
752 ks
po 5 kg průměrné váhy,
t.j.
238 760 kg
tbc střev (u 27.77 % kusů s tbc
nálezem) 53 164
ks
po 10 kg průměrné váhy,
t.j.
531 640 kg
Počet neporažených
(nevyřazených) kusů tbc skotu
(existujících 1 176 681 minus
vyřazených 282 888) 893 793 ks
Při průměrné
předpokládané ztrátě na váze a přírůstcích
25 kg na tbc kus ročně se jednalo
o 22 344 825 kg
--------------------------------------------------------------------------------
Celková ztráta na
mase 25 803 770 kg
Celková váha
konfiskovaných orgánů 2 564 920 kg
=======================================================
ZTRÁTY NA
MLÉKU
Průměrný počet
tuberkulózních dojnic 625 176 ks
Při průměrné
odhadované ztrátě 1 litr mléka denně
na tbc dojnici při 300 denním laktačním
období
se jednalo o ztrátu 187
552 800 lit
Při předpokladu
zkrácení věku tbc dojnic o 1 rok
při roční průměrné dojivosti 1 806
litrů, jednalo
se o celoživotní
ztráty ve výši 1 129 060 000
lit
Při přepokladu, že
tato ztráta v danném roce činila jednu
pětinu, pak ztráta
v tomto roce byla 225 812 000
lit
--------------------------------------------------------------------------------
Celková ztráta na
produkci mléka 413 364 800 lit
=======================================================
FINANČNÍ HODNOCENÍ
ZTRÁT NA MASE A MLÉCE
Při reálné ceně 9 Kčs
za kilo hovězího masa 232 233 000 Kčs
Při odhadované
průměrné ceně orgánů 4 Kčs/1 kg 10 259 680 Kčs
při reálné ceně 1.80
Kčs za 1 litr mléka 744 056 664 Kčs
----------------------------------------------------------------------------------
Celková finanční
ztráta na mase a mléce 986 549 344 Kčs
========================================================
ODHAD NEPŘÍMÝCH
EKONOMICKÝCH ZTRÁT
- ztráty na telatech v
důsledku zkrácené doby produkčního
života krav
- ztráty v důsledku
neplodnosti krav a jalovic
- ztráty v důsledku
nižší ceny u tbc kusů ve srovnání se zdravými a ze zdravých chovů
- ztráty v důsledku
zákazu a omezení prodeje a vývozu ze zamořených chovů, komplikace při přesunech
- vyšší náklady
spojené s izolací nemocných (dvojí provoz, vyšší nároky na personál, ustajovací
prostory, atd.)
- horší využití krmiv
nemocnými zvířaty
- narušení až
znemožnění chovatelské a plemenářské práce
- komplikace až
znemožnění zavedení nových technologií
- desinfekce
zamořeného prostředí
- zvláštní ošetřování
produktů (masa a mléka) od tbc skotu atd.
200
000 000 Kčs
===================================================================
DALŠÍ ZTRÁTY A NÁKLADY
Odhad mimořádných nákladů na veterinární službu
(personál, mzdy, cestovné, materiální
vybavení přístroji a nástroji, výstavba,
vybavení a provoz
laboratoří, výroba a kontrola diagnostik,
výzkum,školení, osvěta, doprava, spojení, informační
systémy, legislativa, asanace, atd.) 30 000 000 Kčs
Odhad nákladů lékařské
služby (vyšetřování, léčba,
hospitalizace atd. nemocných lidí - odhad
5 % tuberkulózních případů bylo
bovinního typu)
60 000 000 Kčs
Přímá finanční pomoc
státu zemědělským podnikům na ozdravování chovu skotu - vyplaceno
74 900 000 Kčs
Finanční podpora Čs.
státní pojišťovny - odhad 10 000 000 Kčs
Celková výše dalších
finančních ztrát a nákladů 174 900 000 Kčs
====================================================================
CELKEM ODHADOVANÉ ZTRÁTY A NÁKLADŮ 1 361 449 000 Kčs
====================================================================