Září 2008                                                  Poslední doplnky  30 října 2008

 

 

V. Kouba

Bývalý hlavní epizootolog republiky a zástupce ředitele Státní veterinární správy

 

ELIMINACE BOVINNÍ TUBERKULÓZY V ČESKÉ REPUBLICE

 

Tuberkulóza skotu představovala nejzávažnější zoonózu již po první světové válce. Vymýcení této infekce bylo až do poloviny padesátých let dvacátého století považováno za nereálné.

 

O tom např. svědčí I. Československý vědecký sjezd protituberkulosní v Praze ve dnech 19-23 května 1923, kde prof. Dr Antonín Klobouk přednesl referát zhodnocující tehdejší kritickou situaci v bovinní tuberkulóze a navrhl opatření k neprodlenným ozdravovacím akcím. Z protokolu sjezdu lze číst následující zápis: “ Předseda děkuje prof. Dr. Ant. Kloboukovi za výstižný referát a vyzývá přítomné k debatě. Odborový rada ministerstva zemědělství dr. František Voráček přeje si zvěděti názor přítomných, zda podle směrnic přednesených drem A. Kloboukem by se doporučovalo za podklad obecného tlumení tbc. skotu akce  dobrovolné či zda by měl stát převzít podle daných směrnic příští zákonité tlumení. Prof. Dr Klobouk vyslovuje se pro akci státní, ovšem vedenou a podnikanou prozíravě krok za krokem, a soudí, že by takto mohla být v dohledné době většina přednesených deziderát uskutečněna. Dr. Voráček podotýká, že navrhovaná opatření jsou vskutku ideální, že by však se strany státu vyžadovala ohromného apparátu a právě z toho důvodu lze předvídati neproveditelnost této akce.”

 

Eliminace   tuberkulózy    skotu   vyvolané   zárodky Mycobacterium  bovis byla  v  České republice úspěšně dovršena až v roce 1968.   Tato  největší  akce   v  historii  české veterinární služby byla realizována v úzké spolupráci s lékařskou službou a  znamenala výrazné zlepšení zdravotního  stavu skotu se všemi  příznivými důsledky  epizootologického, epidemiologického a ekonomicko-sociálního charakteru.

 

Příspěvěk se opírá o  oficiální údaje Státní veterinární správy,  literární  zdroje  a  osobní  poznatky  autora, který jako hlavní epizootolog republiky byl  po odborné stránce odpovědný za přípravu,  řízení,  realizaci  a výsledek této  ozdravovací  akce na území tehdejšího Československa.

 

Příprava podmínek k vymýcení bovinní tuberkulózy v bývalém Československu byla velmi náročná, komplikovaná a vyžádala si roky. První celostátní opatření bylo zavedeno prostřednictvím Směrnice proti bovinní tuberkulóze vydané ministerstvem zemědělství v r. 1951. Vlastní postupné realizace byla možná teprve po letech intenzivních příprav spočívajících: ve sjednocení veterinární služby v r. 1952 ; v posílení početních stavů veterinárních lékařů (mezera v důsledku 6 let zavřených vysokých škol německými úřady za II. Světové války) novými přírůstky z Vysokých škol veterinárních v Brně a nově v Košicích; v založení předmětu a kateder epizootologie (kde jsem měl tu čest od začátku pracovat jako asistent Prof. Dr A. Klobouka, zakladatele československé epizootologické školy); ve vybudování a vybavení sítě diagnostických laboratoří ve všech krajích; ve vybudování Výzkumného ústavu veterinárního lékařství ; ve zřízení dvou Ústavů pro doškolování veterinárních lékařů; ve vybudování krajských a okresních veterinárních zařízení ; ve zřízení sítě krajských a okresních epizootologů a jejich vyškolení; v zajištění výroby a standardizace specifických diagnostických prostředků; ve vybavení veterinární služby nezbytnými materiálními prostředky; v zajištění potřebných finančních zdrojů, atd.. Klíčová byla podpora zejména zemědělské veřejnosti a vládních orgánů získaná díky účinné argumentaci o nutnosti a reálnosti programu.

 

V r. 1957 byly bovinní tuberkulóza a brucelóza prohlášeny za nejvyšší priority veterinární lužby s následným přizpůsobením všech složek a činnosti organizace. Byly vydány veterinárním odborem ministerstva zemědělství pod vedením autora podrobné metodiky pro vypracování ozdravovacích plánů na všech úrovních řízení a v postižených závodech. Po vyhodnocení experimentů koncem roku 1958 byly vydány komplexní metodické pokyny k zahájení celé akce včetně vyhlášky ministra zemědělství obsahující povinnosti chovatelů a národních výborů. Současně byly vydány detailní instrukce pro postupy veterinární služby umožnující pružně řešit individuální případy, nebot každý byl jiný. Byl zaveden nový informační systém k hodnocení a zpřesnování programu na všech úrovních.

 

Na základě komplexní analýzy byly navrženy a přijaty termíny pro ozdravení skotu od brucelózy do r. 1965 a od tuberkulózy do r. 1968 a to bez celostátního snížení stavů a produkce skotu jakož i bez snížení životní úrovně chovatelů. Tato logická podmínka (v zahraničí neznámá) představovala podstatné zvýšení náročnosti celé akce. Intenzivní přípravy zacílené k těmto termínům zahrnovaly také několikaletou mobilizaci a školení pracovníků veterinární služby.

 

Po  období  vyhodnocování  významnosti  bovinní tuberkulózy pro zdraví  obyvatel a  pro národní  ekonomiku jakož  i po  testování různých metod byl v roce  1959 zahájen rozsáhlý průzkum rozšíření tuberkulózy ve všech chovech  skotu, zhodnocena situace a přijaty zásady, které pak během ozdravování se upravovaly podle měnící se situace  a  potřeby.  Průzkum  se  opíral  o plošnou tuberkulinaci,  epizootologické  analýzy   a  nálezy  na  jatkách a v   laboratořích.  Za   tuberkulózní  se   považoval  skot   se specifickými klinickými  příznaky a positivně  reagující na savčí tuberkulin.  Za tbc  zamořený chov  se považoval  takový, kde tbc skot  byl zjištěn  intravitálně anebo  postmortálně při  pitvě či prohlídce na jatkách,  a to až do uplynutí  tzv. pozorovací doby. Ta  nastupovala  po  odstranění  posledního  tbc  kusu  a  trvala tak   dlouho (nejméně  180  dnů),  dokud  následující  kontrolní tuberkulinace  nedaly  opakovaně   negativní  výsledky  a  nebyla provedena závěrečná dezinfekce.

 

V r. 1959 celostátní průzkum populace skotu v bývalém Československu odhalil tuberkulózu ve více než 10 000 obcích a brucelózu v 654 obcích. Ke zjištování situace každoročně narůstaly počty vyšetřeného skotu a tím lepší znalost reálné situace. Zakladní podmínky úspěšného zakončení ozdravovací akce bylo odhalit všechna ohniska bovinní tb ! Např. jen v České republice bylo v r. 1957 provedeno přes 2 miliony a v r. 1967  již přes 6 milionů tuberkulinací; v průběhu 1957-1968 bylo provedeno 55 milionů tuberkulinací. To představovalo velikou zátěž pro méně než 2 tisíce veterinárních lékařů, jejichž role byla klíčová.

 

Výchozí  zjistěnou situaci  dokumentují následující  údaje z r. 1959:  u  skotu  celkem  prevalence  k  31.12  dosahovala 21.03 % (628,276 tbc kusů) zatím co u dojnic pak 32.26 % (461,345 tbc kusů) a roční incidence nově zjištěných činila 0.1214 (357,903 tbc kusů).  Znamenalo to, že  každá třetí dojnice  byla tuberkulózní  ! Skoro  všechy  větší  chovy skotu  byly postiženy. Roční ekonomické ztráty  byly   vyhodnoceny  na  více  než   jednu  miliardu  Kčs. V důsledku    masové   expozice    obyvatel,   ať    přímo   nebo prostřednictvím infikovaného  mléka či masa,  byly hlášeny stovky případů tuberkulózy u lidí vyvolané M. bovis

 

Za  této katastrofální  situace bylo  rozhodnuto zahájit velkou ozdravovací  akci. Ta  se opírala   o usnesení  vlády ze  dne 29. prosince 1958  a zejména č. 781  ze dne 16. září  1959 o postupné likvidaci  tuberkulózy   a  brucelózy  skotu   v  Československu. K řízení   a  koordinaci   akce  vláda   jmenovala  svou   komisi v následujícím složení:  předseda - MVDr  Ladislav Polák, vedoucí veterinárního  odboru ministerstva  zemědělství, tajemník  - MVDr Václav  Kouba,  hlavní  epizootolog,  členové  -  Doc.MUDr  Vilém Škovránek, hlavní hygienik, Prof.MUDr Karel Raška, ředitel Ústavu epidemiologie   a  mikrobiologie   Státního  zdravotního   ústavu v Praze,  Doc.MVDr  Jaroslav  Dražan  z  Vysoké školy veterinární v Brně  a   ředitelé  odborů  zemedělství   ministerstva  financí a Státní plánovací  komise. Jedno z prvních  opatření této komise bylo  prosazení  povinné   pasterizace  všeho  konzumního  mléka. Z navazujících  předpisů  uvádím  alespoň  Vyhlášku  ministerstva zemědělství č.  187 ze dne  12. prosince 1958  o opatřeních proti tuberkulóze  skotu,  Směrnice   o  opatřeních  proti  tuberkulóze hospodářských  zvířat,   Sbírka  instrukcí  pro   výkonné  orgány národních výborů, roč.  1959, částka 1, poř. č.2.  a Směrnice pro ochranu pracovníků  zaměstnaných při ošetřování  zvířat stižených tuberkulózou (Výnos  ministerstva zdravotnictví č.j.  HE 3724 ze dne 27.6.1960).

 

Cílem bylo dosáhnout nulové  prevalence v průběhu zhruba jedné generace skotu, tj. do r.  1968, a to využitím generačního obratu k postupnému  nahrazení tuberkulózních  zvířat tbc  prostými. Úkol  byl  formulován  tak,  že  během  této akce nebudou sníženy celostátní počty skotu a zejména  dojnic a celostátní výroba masa a mléka    bude    zajištěna    ve    stoupající   tendenci   dle celospolečenských  potřeb.  Nešlo  tedy  jen  o  prostou  náhradu nemocných  za  zdravé.  Současně  se  zahájil  program  eradikace brucelózy  skotu (Brucella  abortus), který  byl úspěšně  dovršen koncem r. 1964.

 

Jako  hlavní  diagnostické   metody  bylo  použito  vnitrokožní tuberkulinové  zkoušky, která  se ukázala  jako vysoce spolehlivá i když pracná vzhledem k obtížím  s fixací zvířat. Positivní kusy byly  ihned trvale označeny otvorem v  uchu a dále se  nevyšetřovaly.  Ostatní  šetření,  jako patologico-anatomické pitvy,  laboratorní vyšetřování  sputa, děložních  výtoků, mléka, atd. jakož  i kultivace z  těchto materiálů, bylo  používáno jako dopřesňující složky komplexních vyšetření ve složitých případech. V druhé  polovině   ozdravovacího  procesu  se   začala  používat simultánní  tuberkulinace, t.j.  současné vyšetření  tuberkulinem bovinním a ptačím k rozlišení  druhu mykobakteriózy. S ohledem na alergické  testy byla  od  začátku  zakázána vakcinace,  která se stejně ukázala jako málo efektní.

 

Hlavním problémem byla tuberkulóza dojnic, o čemž svědčí věková struktura  tbc  skotu:  dojnice  -  78.49  %,  jalovice nad 1 rok - 7.16 %, jalovice  od 3 měsíců do 1 roku  stáří - 3.14 %, telata - 1.27  % a  ostatní skot  - 11.94  %. Intravitální kontrola byla doplněna postmortálním vyšetřováním  na jatkách. U tuberkulózního skotu  byly  specifické  změny  nacházeny  v  plicích  v  průměru u 93.39 %,  v játrech u  21.92 %, ve  střevech u 28.59  %. (Údaje jsou za celé bývalé Československo). Z toho vyplýval vysoký podíl tzv. "otevřené" tbc spojené s vylučováním M. bovis usnadňujícím šíření nákazy  kontaktem i  dalším cestami.  Velkým problémem  byli tzv. anergenti s pokročilou tbc již  nereagující na tuberkulin a tudíž mohli být  považováni za beztuberkulozní a  přesunuti do zdravých chovů  a  jejich  mléko  smíchano  s  mlékem  zdravých dojnic. Ke konfiskaci tbc  produktů a sterilizaci  podezřelých produktů byly vydány   přísné  směrnice   v  zájmu   ochrany  lidského   zdraví a zabránění šíření v animálních populacích.

 

Vzhledem k  tomu, že tuberkulóza  u skotu se  neléčí, základní metodou  zdolávání  této  nákazy  byl  "test  and slaughter", tj. odhalení a odstranění klinicky  nemocných a alergicky positivních kusů.  Byl  však  podstatný  rozdíl  mezi  postupy,  kdy  se  tbc vyskytovala sporadicky anebo v nízkém  procentu a kdy byla značně rozšířena a  neprodlenné poražení všeho tbc  skotu bylo nereálné. V prvním  případě  se  aplikovala  eliminační  metoda.  V  druhém případě pak bylo třeba postupně  náhradit celé tbc chovy zdravými zvířaty, což si vyžadovalo mimořádně náročná opatření.

 

Náhradní  "materiál"  za  vyřazené  tuberkulózní  kusy se musel zajišťovat, zvláště v první  fázi ozdravování, z vlastních zdrojů jednotlivých závodů,  resp. okresů či krajů,  a to buď jalovicemi ze  zdravých  chovů  nebo  od  zdravých  dojnic  v  krajích  málo zamořených. V  krajích, okresech a chovech  silně zamořených byla zpočátku aplikována  tzv. Bangova metoda  spočívající v odděleném odchovu  telat od  tuberkulózních  dojnic.  Telata byla  ihned po narození izolována od své matky  a byla živena v beztuberkulózním prostředí kolostrem a mlékem zdravých dojnic. Byla to v uvedených podmínkách  jediná reálná  cesta jak  zabezpečit alespoň  prostou reprodukci chovů, kdy nebyla jiná  možnost než využívat pro další chov i  mláďata z tuberkulózních matek.  Tato metoda byla náročná na  organizaci   provozu,  evidenci,  kontrolu   zdraví,  ochranu a ustájení  telat  a  při   nedodržování  náročných  zásad  často selhávala. Vysoké riziko této metody dosvědčovaly i makroskopické nálezy tbc dělohy u 2.32 % a tbc mléčné žlázy u 6.39 % poražených tbc dojnic.

 

Proto  postupně  bylo  od  této  metody  upuštěno  a náhrada za vyřazené  tuberkulózní  dojnice   byla  zajišťována  výhradně  ze zdravých  chovů. Za  tím účelem  bylo použito  rozsáhlých přesunů mezi závody, okresy, kraji a oběma republikami. Celkový evidovaný počet přesunutých zdravých kusů skotu za účelem protituberkulozní akce v  rámci bývalého Československa dosáhl  čísla 1,215,187 kusů. Tento  postup, který  byl podpořen  i subvencemi,  se velmi dobře osvědčil  a  přispěl  značně  ke  stabilizaci  ozdravených  chovů a k  minimálnímu výskytu  nových reagentů.  Přímá finanční  pomoc státu zemědělským  podnikům k podpoře ozdravování  chovů skotu od tuberkulózy  činila na  celém  území  tehdejší republiky  za léta 1960-1968  celkem  1,052  milionů   Kčs.  K  tomu  třeba  přiřadit i finanční  podporu pojišťovny  blížící se  k celkové  sumě kolem jednoho sta milionů Kčs.

 

Velmi   účinným  nástrojem   tzv.  plošného   ozdravování  bylo vytváření  tuberkulózních   izolátů,  do  nichž   byly  přechodně soustředěny  dosud užitkové  tuberkulózní dojnice  ke konečnému hospodářském využití.  Tímto  způsobem  se  urychlilo  ozdravení  jednotlivých stájí,  chovů, zemědělských  závodů  i  okresů v  souvislé ploše, omezily se možné kontakty zdravých a nemocných zvířat a zabránilo se vzniku  nových reagentů. S postupujícím  ozdravením se izoláty likvidovaly.

 

Velmi  důležitou  roli   sehrála  epizootologická  surveillance realizovaná   veterinární   službou   podpořená  epidemiologickou surveillance prováděnou lékařskou službou.  Mezi oběma službami po celou  dobu  a  na  všech  úrovních  byla  velmi  dobrá  vzájemná spolupráce.

 

Sledování   vývoje  zdravotního   stavu  celé   populace  skotu a kontrola programu byly založeny na rozsáhlé tuberkulinační akci dosahující   mezinárodně   rekordní   výše.   Poměr  mezi  počtem tuberkulinací  a počtem  skotu  dosahoval  kolem hodnoty  2, t.j. v průměru skoro  každý kus skotu  byl dvakrát testován,  u dojnic i vícekrát. Vyšetřenost  se blížila 100  %, což umožňovalo  velmi dobrou znalost  epizootologické situace. Za  období programu bylo nově  zjištěno  932,747  positivních  kusů.  Připočteme-li výchozí počet 497,006 tbc kusů z počátku r. 1959, pak se jednalo o náhradu za vyřazených  1,428,753 tbc kusů skotu,  z nichž převážnou většinu tvořily dojnice.

 

Mimořádná  pozornost byla  věnována případům  podezření v dosud negativních chovech,  ať již na  základě tuberkulinací, jatečných nálezů anebo  výsledků epizootologických šetření  kontaktů či při tzv. nespecifických  reakcích. V takových  případech se používaly co nejkomplexnější diagnostické metody ke zjistění skutečnosti.

 

Aby  nebyla narušena  celostátní výroba  masa a  mléka a nebyly ohroženy   celostátní   početní   stavy   dojnic,   bylo  využito "reprodukčního  obratu"  populace  skotu  přičemž  produkce  masa a mléka  byla  zčásti  teritoriálně  regulována. Nejvíce zamořené oblasti dostaly  dočasně možnost rychleji se  zbavovat tbc dojnic i přes  snížení produkce a dodávek mléka, zatím  co nezamořené  nebo slabě zamořené oblasti omezily či pozdržely porážení dojnic a tak nižší výrobou  masa (zčásti  nahrazenou dodávkami  zdravých jalovic  do zamořených  oblastí) a  vyšší výrobou a dodávkami  mléka kompenzovaly  výkyvy dodávek v zamořených oblastech.

 

Důležitou   roli   sehrála   nově   vybudovaná   hustá   síť veterinárních  diagnostických  ústavů  schopných  bakteriologické diagnostiky,  včetně typizace  mykobakterií. Nová  síť asanačních ústavů   vedle   zneškodňování    zdravotně   závadných   produků zajišťovala  prostřednictvím dezinfekčních  skupin mechanizovanou velkoplošnou   dezinfekci   v   ohniscích.   Klíčovou   roli  pro intravitální diagnostku měla  domácí produkce potřebného množství PPD  tuberkulinu   (z  Biovety  v  Ivanovicích   na  Hané),  jeho standardizace a kontrola.

 

Svůj podíl na výsledcích  měla i protituberkulózní legislativa,  instrukce  a  diagnostické  standardy, rozsáhlé specifické informační,  monitorovací,  kontrolní   a  vyhodnocovací  systémy,  intenzivní osvětová  činnost  opírající  se o  nový Ústav veterinární  osvěty,  publikace  (knihy,  brožury, skripta), atd. K odbornému  řízení  byla  od  počátku  vytvořena  celostátní síť krajských  a okresních  specialistů -  epizootologů (v  některých silně zamořených krajích dočasně i veterinárních ftizeologů). Byl vybudován  Ústav  pro  doškolování  veterinárních  lékařů,  který v rozsáhlém  rozsahu organizoval  kurzy zajišťující  koordinované a jednotné   postupy  v   diagnostice  i   v  opatřeních  (včetně společných kurzů veterinárních a humánních specialistů).

 

Program  byl  podpořen   komplexem  metodického,  organizačního a materiálního   charakteru.   Skupiny   nejlepších   specialistů pomáhaly  při tvorbě  metodických postupů  a standardů. Centrální řízení  celé akce  bylo kombinováno  s horizontálním  systémem na všech úrovních, počínaje federální,  národní, přes kraje a okresy až na úroveň obcí a jednotlivých závodů. Rovněž protituberkulózní programy,  obsahující konkretní  cíle, úkoly  a odpovědnost, byly vypracovány  a  provázány  ve  stejné  organizační  struktuře. Na řídících  úrovních, t.j. na centrální úrovni, na Slovensku, ve všech krajích a okresech, pracovaly  tzv. nákazové  komise pro  kontrolu programu a koordinaci mezi zúčastněnými složkami .

 

Personálně a  materiálně vybavená, finančně  zajištěná a vhodně organizovaná jednotná veterinární služba, jejíž hlavním kriteriem činnosti byly konkretní výsledky v  praxi, nesla hlavní tíhu celé akce.  Na  úspěšné  realizaci  celého  ozdravovacího  procesu  se podílelo  tisíce  veterinárních  lékařů  v  terénu,  na  jatkách, v laboratořích,  ve výzkumu  a  školství  i v  řízení veterinární služby  a to  v úzké  spolupráci s  lékařskou službou, zootechnickou službou a s pracovníky v zemědělství, s podporou veřejnosti  a jejích představitelů. Při této  příležitosti  je  třeba  ocenit  také  příspěvek  naší vědy representované týmem žáků Prof. A. Klobouka (J.Dražan, M. Pavlas, L. Rossi  atd.) a specialisty  lékařské služby (R.  Křivinka, L. Šula,  M.  Kubín,  K.  Raška  atd.)

 

Nulové nemocnosti (prevalence) bylo  dosaženo v říjnu r. 1968. V rámci celého bývalého Československa bylo nutno nahradit přes milion nemocných kusů skotu izolovaně odchovanými zdravými zvířaty. V rámci ozdravovací akce bylo přesunuto 1.2 milionu zdravých k náhradě nemocných kusů skotu. Na subvencích bylo proplaceno přes jednu miliardu korun. Po stránce  nákazové se docílilo solidního ozdravení skotu  od  tuberkulózy  odstraněním  všech  zjištěných  nemocných a podezřelých  zvířat. 

 

Vedle epizootologického  efektu bylo dosaženo  i  mimořádného  efektu  pokud  jde  o  výrazné  omezení incidence bovinní tbc v humání populaci. Po úspěšném skončení ozdravovací akce skončily i nové případy u lidí z domácích zdrojů. Tento stav se podařilo udržet až dodnes. Cílená specifická vyšetřování dosahující stovky tisíc testů pokračují i dnes k ujištění, že republika je stále prostá bovinní tuberkulozy.

 

Úspěch protituberkulzního programu přispěl k soběstačnosti ve výrobě masa a mléka. To umožnilo nahradit riskantní dovozy z neznámého prostředí.

 

Ozdravení  chovů  skotu  vytvořilo  podmínky  pro další rozvoj chovu skotu a rozhodujícím  způsobem ovlivnilo nárůst výroby masa a mléka. Při srovnání  r. 1969 s r. 1959  výroba hovězího masa se zvýšila o 253,000  tun, t.j. o 47.11 %, mléka  o 1,006 milionů tun, t.j. o 56.33  % a průměrná roční dojivost stoupla  o 646 litrů na dojnici,  t.j.  o  35.83  %.  Vezmeme-li  v  úvahu,  že celá akce v bývalém   Československu   stála   kolem   1,400   milionů   Kčs a odstraněním původních ztrát přinesla efekt kolem 12,200 milionů, pak  hodnota  ukazatele  ekonomického  efektu  tzv.  benefit/cost činila více než 8.

 

V zájmu  trvalého zabezpečení výsledků této  akce byl i v dalších letech  aplikován  systém   intenzivní  surveillance  zajišťovaný společně veterinární a lékařskou službou spočívající na rozsáhlém preventivním  vyšetřování v  terénu i  v laboratořích.  Mimořádná pozornost byla věnována případům podezření a diferenciaci mezi  M. bovis  a jiným mykobakteriemi.

 

Výsledky  tohoto  programu  se  promítají  dodnes  v podstatném zlepšení  produkčních schopností  populace skotu,  v tbc  prostém mléce a odstranění nových případů M. bovis v lidské populaci.

 

Je třeba vysoce ocenit, že i následujícím generacím našich veterinárních lékařů se daří příznivou nákazovou situaci udržet. O tom např. svědčí výnos Rady Evropské unie, že Česká republika je považovaná za prostou bovinní tuberkulozy *).

------------------------------------

*) “Official Journal of the European Union, L 102/75  dated 7.4.2004:  COMMISSION DECISION of 31 March 2004

“(8) The Czech Republic as regards its territory submitted to the Commission documentation demonstrating compliance with all requirements laid down in Annex A(I)(4) to Directive 64/432/EEC in order that the whole territory of the Czech Republic may be declared officially free of tuberculosis as regards bovine herds.”

 

 

L I T E R A T U R A

 

Dražan J. (1959): Současný stav a naléhavé úkoly v tlumení tuberkulozy zvířat. Veterinářství, IX, s. 287-289

Dražan J. a kol. (1962) - Tuberkuloza hospodářských zvířat. Praha, Československá akademie věd, 509 s.

Havelková M., Šulová M., Kubín M. (1987). – Problematika infekcí vyvolaných Mycobacteriem bovis v lidské populaci ČSR v posteliminačním období. Stud. pneumol. phtiseol.czechoslov., 47, s. 174-183

Klobouk A. (1923): Tuberkulosa hospodářských zvířat a opatření proti ní. Referát na I. Československém vědeckém sjezdu protituberkulozním v Praze ve dnech 19-23 května 1923

Klobouk A. (1956): Tuberkulosa hospodářských zvířat. Státní pojištovna

Klobouk A, Pavlas M. (1957): Důležité problémy diagnostiky tuberkulosy při plnění celostátního úkolu v tlumení tuberkulosy u domácích zvířat. Veterinářství, str. 2-7

Klobouk A., Dražan J., Pavlas M. (1959)  - Tuberkuloza hospodařských zvířat. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 116 s.

Kouba V. (1959). - Boj  proti tuberkulóze skotu hlavním současným úkolem veterinární služby. Veterinářství, IX, 1, str.1-6.

Kouba V. (1959). - K některým novým opatřením na úseku boje proti tuberkulóze skotu. Veterinářství, IX, 11, str. 411-415

Kouba V.  (19610. - K  úloze vědy při  tlumení tuberkulózy skotu. Veterinární  medicina, Československá  akademie zemědělských věd, 6,11, str. 813-816

Kouba  V.  (1962).  -  Výskyt  tuberkulózy  hospodářských  zvířat v Československu.   Opatření   proti   tuberkulóze  hospodářských zvířat.  In.: Dražan  a kol.:  Tuberkulóza hospodářských  zvířat. Státní zemědělské nakladatelství, Praha

Kouba  V.  (1962).  -   Dále  zlepšit  postup  proti  tuberkulóze a brucelóze skotu. Veterinářství, XII, 5, str. 129-132

Kouba V. (1963). - Příspěvek  k metodám postupu proti tuberkulóze a brucelóze skotu v Československu.  Veterinářství, XIII, 6, str. 241-246

Kouba   V.   (1965).   -   Vývoj   a   stav  bovinní  tuberkulózy v Československu    s   epizootologického    hlediska.   Rozhledy v tuberkulóze a v nemocech plicních, XXV, 5, str. 330-343

Kouba V. , Bischof J. (1966). - Metody pro konečnou fázi eliminace tuberkulózy skotu v Československu. Veterinářství, 16, 4, str. 145-152

Kouba   V.    (1967).   -   Tuberkulóza    hospodářských   zvířat v Československu -  situace a perspektivy.  Medicina veterinaria, 1967, V, str. 3-9

Kouba V.  (1968). - Animální  zdroje Mycobacterium bovis  na území Československu.  Rozhledy v  tuberkulóze a  v nemocech  plicních, 28, 5, str. 291-301

Kouba V. (1999). – Historie eliminace bovinní tuberkulozy v České republice. Časopis lékařů českých, 138, č.15, 456-459

Pavlas M. (1958):  Alergenodiagnostika při tbc skotu. Veterinářství, VIII, 5, s. 163

Pavlas M. (1999). – K 30.výročí utlumení bovinní tuberkulozy u skotu v Československu. Acta Veterinaria Brno,

Pavlík I., Bartl J., Parmová I.,Havelková M., Kubín M., Bažant J. (1998). – Výskyt bovinní tuberkulozy u zvířat a lidí v České republice v letech 1969 až 1996. Vet. Med. – Czech, 43, 221-231

Polák L. (1966). – Výsledky eradikace tuberkulozy skotu v ČSSR. Rozhledy v tuberkuloze a v nemocech plicních, 17, s. 197-201

Polák L.  (1967). - Eradikace tuberkulózy  skotu v Československu v letech    1959-1966    (Studie    legislativních,   metodických a organizačních   opatření).  Habilitační   práce,  Vysoká  škola veterinární v Brně

Raška K. (1959). –K epidemiologické problematice bovinního typu tuberkulozy u nás. Veterinářství, 9, s. 282-287

Trefný J., Hejdová E.,Trnka L. (1983) – Srovnání epidemiologického vývoje tuberkulozy dýchacích ústrojí a tuberkulozy mimoplicní v ČSR a SSR v letech 1966 až 1980. Stud. Pneumol.phtiseol.czechoslov., 43, s. 427-436

Veterinární statistické  ročenky 1961 až  1980, Ústav veterinární osvěty, Pardubice

 

 

 

PŘÍLOHA

 

FÁZE BOJE PROTI BOVINNÍ TUBERKULóZE V ČESKOSLOVENSKU

 

Experimentální fáze (1956-1958)

 

   Orientační testování epizootologické situace v chovech skotu

   Ověřování různých zdolávacích metod a systémů plánování

   Testování tuberkulinu – vývoj standardizace PPD tuberkulinu

 

Přípravná fáze (1959-1959)

 

   Prosazení protituberkulózního usnesení vlády včetně finančního zabezpečení akce

   Vypracování nezbytné legislativy, předpisů a instrukcí pro komplexní postupy k ochraně zdravých a k ozdravení postižených chovů

   Vydání standardů pro laboratorní diagnostiku a tuberkulinaci

   Vypracování dlouhodobých protituberkulózních plánů na všech úrovních od celostátní až po závody

   Ustanovení nákazových komisí na všech úrovních řízení

   Postgraduální vyškolení pracovníků veterinární služby

   Vybudování nezbytné infrastruktury včetně laboratorní sítě

   Zajištění výroby PPD tuberkulinu

   Vybudování a zajištění sítě asanačních ústavů

   Vybudování specifických informačních systémů

 

Nástupní fáze (1959-1960)

 

    Vyšetření všech chovů skotu v republice

    Klasifikace chovů skotu dle stupně zamoření bovinní tbc

    Rozvinutí rozsáhlé informační a osvětové akce

    Doladění protituberkulózních programů dle nově zjištěné situace a doladění celého systému řízení a kontroly

    Zahájení protituberkulózních programů na všech úrovních

 

Realizační fáze (1960-1967)

 

    Realizace protituberkulózních programů na všech úrovních

    Systematické masové vyšetřování všech chovů na bovinní tbc

    Systematické vyřazování tuberkulózních kusů s následnou asanací (dezinfekcí) ohnisek

    Oficiální deklarace a označení zdravých a ozdravených chovů

    Organizace přesunů zdravého skotu do jiných oblastí k náhradě za vyřazený tuberkulózní skot

    Poskytování finančních podpor k úhradě škod ze státního rozpočtu a k materiálnímu stimulu Státní pojištovnou

    Realizace rozsáhlé surveillance bovinní tuberkulózy jak v animálních populacích tak i v humánní populaci

    Zřízení a využívání tuberkulózních izolátů k dočasnému hospodářskému využití vybraných tuberkulózních dojnic

    Regulace programu ve smyslu omezování bovinní tbc nejen co do počtu tuberkulózního skotu ale i teritoriálně

 

Závěrečná eliminační fáze (1968)

 

    Dokončení ozdravení posledních tbc zamořených chovů, závodů a okresů

    Dokončení závěrečných dezinfekcí

    Likvidace posledních tuberkulózních izolátů

    Závěrečné vyhodnocení celé akce

    Příprava post-eliminační fáze

 

Post-eliminační fáze (1969- )

 

    Realizace post-eliminační dlouhodobé surveillance

    Pokračující systematická alergická vyšetřování všech základních stád skotu s postupným omezováním jejich frekvencí

    Zpřísněná alergická vyšetřování v kritických místech a momentech, zejména při přesunech skotu mezi závody a při podezření na tbc

    Rozšíření aplikace simultánní tuberkulinace k zjištování t.zv. nespecifických reakcí v důsledku jiných mykobakterií, např. Mycobacterium avium.

    Prohloubení postmortální kontroly na jatkách a laboratorního vyšetřování k potvrzení či vyloučení podezření na Mycobacterium bovis.

    Uplatnování radikálního postupu při zjištění nových případů

    Zpřísnění podmínek a podstatné omezení dovozu skotu umožněné dosaženou potravinovou soběstatečností

 

 

 

TABULKY

 

Tab. 1

BOVINNÍ TUBERKULOZA -  PREVALENCE A INCIDENCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1958 - 1968

================================================================================

             Tbc skot      Prevalence          Počet  tbc  kusů          Incidence      Extinkce

                                                           ---------------------   ------------------------

Rok       na konci             v %              nových       vyřa-                k průměrnému

              roku                                                       zených                    stavu

--------------------------------------------------------------------------------------

1958    497 006           17.08

1959    628 276           21.03              357 903    226 633       0.1214      0.0768

1960    630 838           20.82              191 842    189 280       0.0416      0.0408

1961    565 659           18.06              117 275    182 454       0.0380      0.0592

1962    456 569           14.70                71 476    180 566       0.0229      0.0579

1963    349 757           11.26                57 073    163 885       0.0184      0.0528

1964    249 284             8.13                52 832    153 305       0.0171      0.0497

1965    158 267             5.26                43 215    134 232       0.0142      0.0442

1966     80 009              2.64                21 285      99 543       0.0071      0.0329

1967     19 477              0.64                14 603      75 135       0.0048      0.0248

1968              0                   0                  5 243      24 720       0.0018      0.0083

---------------------------------------------------------------------------------------

Celkem                                                932 747  1 429 753

=================================================================================

 

Tab. 2

BOVINNÍ TUBERKULOZA - POČET TBC DOJNIC A HODNOTY PREVALENCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1958 - 1968

================================================================================================

Na konci       Počet tuberkulozních    Prevalence

roku                     dojnic                  v procentech

-----------------------------------------------------------

1958                 357 899               24.82

1959                 461 345               32.26

1960                 450 898               31.96

1961                 425 118               29.52

1962                 352 093               24.45

1963                 274 108               19.59

1964                 201 434               14.51

1965                 123 055                8.98

1966                   59 071                4.34

1967                   13 822                1.03

1968                            0                0.00

================================================================================================

 

Tab. 3

POČET TUBERKULINACÍ A POČET SKOTU VYŠETŘENÉHO NA TUBERKULOZU

V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1957 - 1968

===============================================================

                  Počet          Poměr k počtu      Počet          Procento

Rok       tuberkulinací          skotu          vyšetřeného    z celkového

                                                                skotu          počtu skotu

------------------------------------------------------------------

1957     2 143 651              0.75             1 508 570        53.00

1958     2 255 578              0.78             2 095 830        72.01

1959     3 512 398              1.16             2 629 705        88.05

1960     3 695 000              1.23             2 769 776        91.10

1961     4 244 789              1.47             2 956 412        94.39

1962     4 553 510              1.61             2 950 998        94.60

1963     4 985 552              1.73             2 948 861        94.90

1964     5 548 905              1.93             2 959 833        96.56

1965     5 884 803              2.12             2 931 821        97.35

1966     5 944 433              2.13             2 937 009        96.81

1967     6 109 595              2.20             2 946 194        97.01

1968     5 825 501              2.17             2 855 558        96.93

===============================================================

 

 

Tab. 4

BOVINNÍ TUBERKULOZA - STRUKTURA TBC SKOTU DLE KATEGORIÍ

V ABSOLUTNÍCH HODNOTÁCH V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1958 - 1968

==============================================================

 Na konci   Celkem     Dojnice        J a l o v i c e           Telata     Ostatní

 roku                                          nad 1 rok   3-12 měs.

---------------------------------------------------------------------------

1958         639976      456321     -    n e e v i d o v á n o    -

1959         859557      617627     -     129998    -        32823     79109

1960         893793      622726     -     117604    -        23812     129651

1961         796613      587761      87074     35785      13821     72021

1962         639171      487894      49029     25261      8336       68651

1963         476759      373716      23762     10371      5259       63651

1964         336970      271424      12759     5417        2728       44642

1965         206567      161160      7645       2821        1792       33149

1966         99348        73521        3652       1161        748         20266

1967         19477        13822        538         158          113         4846

1968              0               0               0             0             0              0

==============================================================

 

Tab. 5

BOVINNÍ TUBERKULOZA - STRUKTURA TBC SKOTU DLE KATEGORIÍ

V RELATIVNÍCH HODNOTÁCH V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1958 - 1968

=============================================================

Na konci  Celkem       Dojnice              J a l o v i c e       Telata     Ostatní

roku            %                             nad 1 rok   3-12 měs.

------------------------------------------------------------------------------------

1958        100.00        71.30     -    n e e v i d o v á  n o    -

1959        100.00        71.85     -             15.12    -        3.82       9.20

1960        100.00        69.67     -             13.16    -        2.66      14.51

1961        100.00        73.88        10.95          4.49        1.73       8.94

1962        100.00        76.33          7.67          3.95        1.30      10.74

1963        100.00        78.38          4.98          2.18        1.10      13.35

1964        100.00        80.55          3.79          1.61        0.81      13.25

1965        100.00        78.02          3.70          1.37        0.87      16.05

1966        100.00        74.00          3.68          1.17        0.75      20.40

1967        100.00        70.97          2.76          0.81        0.58      24.88

1968            0                0                0               0             0            0

------------------------------------------------------------------------------------

Celkem    100.00        78.49          7.16          3.14        1.27      11.94

1961-67

=============================================================

 

TAB. 6

BOVINNÍ TUBERKULOZA - POČET NOVĚ ZJIŠTĚNÝCH A VYŘAZENÝCH

TBC KUSŮ SKOTU A JEJICH RELACE K PRŮMĚRNÉMU STAVU SKOTU

V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1959 - 1968

==========================================================

              Počet tuberkulozních kusů skotu                Relativní hodnoty

Rok       --------------------------------------        --------------------

              Na             Nové      Vyřazené    Na          Incidence   Extinkce

              začátku                                      konci

------------------------------------------------------------------------

1959      639976     522590    303009    859557       0.1231    0.0714

1960      859557     317124    282888    893793       0.0729    0.0651

1961      893793     212172    309352    796613       0.0476    0.0694

1962      796613     116231    273673    639171       0.0257    0.0606

1963      639171     83405      245817    476759       0.0185    0.0547

1964      476759     84185      223974    336970       0.0188    0.0502

1965      336970     66775      197178    206567       0.0151    0.0447

1966      206567     36896      144115    99348         0.0083    0.0325

1967      99348       27097      106968    19477         0.0061    0.0240

1968      19477       13836      33313         0              0.0032    0.0076

--------------------------------------------------------------------------

Celkem  639976   1480311    2120287     0

=======================================================

 

Tab. 7

BOVINNÍ TUBERKULOZA - NÁLEZY U JATEČNÉHO SKOTU

V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1959 - 1968

===============================================

Rok       Celkem        krávy       jalovice      telata      ostatní

------------------------------------------------------------------

1959      150429      88494        21096       3058      37781

1960      192199     108638       26854       4227      52480

1961      214736     117721       32594       3998      60423

1962      245291     144495       38991       4343      57462

1963      234588     130978       36987       4563      62060

1964      205685     119928       30648       3919      51190

1965      185639     116151       22203       3482      43803

1966      138637      89279        16212       1826      31320

1967       90689       59557        10257       994        19881

1968       26334      16415         3858         330        5761

------------------------------------------------------------------

Celkem   1684227   991656      239700     30710    422161

     %       100.00       58.88         14.23        1.82       25.07

===============================================

 

Tab. 8

BOVINNÍ TUBERKULOZA - NÁLEZY U JATEČNÉHO SKOTU A KONFISKACE

V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1959 - 1968

=============================================================

                                                                                                       Celá  těla

              Tbc            Tbc            Tbc            Tbc           Tbc            nepoživatelná  a

Rok        plic            jater            střev          dělohy        vemene      podmíněně

                                                                                                       poživatelná 

----------------------------------------------------------------------------------

1959      131777      43484        46601        1969          5105           10887

1960      179452      47752        53164        2415          6231           12810

1961      198808      4934          56946        2915          7092           7762

1962      225899      53771        66159        2964          7636           13586

1963      242022      60646        79949        5905          15562         111060

1964      191204      41853        56782        3024          8312           66796

1965      169952      36101        51262        2044          6875           61511

1966      127510      21090        36794        1115          3762           41345

1967       83303       12189        25426        507            2373           24535

1968       22961       3011          8394          128            406             8619

-----------------------------------------------------------------------------------

Celkem   1572888   369237      418177      22986        63354         358911

-----------------------------------------------------------------------------------

Procento z celkového počtu poraženého skotu s tbc nálezem:

ze skotu   93.39        21.92        28.59          21.31

z krav                                                                              6.39

=============================================================

 

Tab. 9

PŘESUNY ZDRAVÝCH KRAV A JALOVIC URČENÝCH K NÁHRADĚ

TUBERKULOZNÍCH CHOVŮ SKOTU V RÁMCI PROGRAMU ELIMINACE

BOVINNÍ TUBERKULOZY V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1962-1968

=========================================================

Rok        Celkem        mezi kraji    mezi okresy     mezi podniky

                                                    v rámci kraje   v rámci okresu

---------------------------------------------------------------

1962      179 641         16 412         20 109           143 120

1963      179 821         19 106         17 796           143 120

1964      160 067         29 014         21 026           110 027

1965      175 513         48 951         20 375           106 187

1966      161 956         40 473         21 110           100 373

1967      148 553         29 539         18 284           100 730

1968      209 636         23 788         19 735           166 093

--------------------------------------------------------------

Celkem  1 215 187      207 283       138 455        869 449

--------------------------------------------------------------

Procento   100.00         17.06           11.39            71.55

=========================================================

                                                     

Tab. 10

PŘÍMÁ FINANČNÍ POMOC ZEMĚDĚLSKÝM PODNIKŮM

K PODPOŘE OZDRAVOVÁNÍ CHOVŮ SKOTU OD TUBERKULOZY

V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1960 -1968

====================================================

       Rok                    Výše čerpaných

                                prostředků  v Kčs

--------------------------------------------------------

         1960                  74 900 000

         1961                 120 900 000

         1962                 108 900 000

         1963                 124 200 000

         1964                 130 600 000

         1965                   98 900 000

         1966                 100 000 000

         1967                 193 000 000

         1968                 101 000 000

--------------------------------------------------------

       Celkem             1 052 400 000

=====================================================

                                                      

Tab. 11

POČET TUBERKULINACÍ SKOTU A POMĚR K POČTU SKOTU

V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1954 - 1970

====================================================

                Počet   tuberkulinací   skotu              Poměr   k   počtu   skotu

Rok          ---------------------------------      ------------------------------

                Celkem     Česká       Slovenská       Celkem   Česká    Slovenská 

                                 Rep.         Rep.                              Rep.        Rep.

------------------------------------------------------------------------------

 

1954        817454     682809      134645          0.20       0.24       0.11

1955        943032     792879      150153          0.23       0.28       0.12

1956       1956356    1580507    375849          0.47       0.55       0.30

1957       2695828    2143651    552177          0.66       0.75       0.44

1958       3001053    2255578    745475          0.72       0.78       0.59

1959       4972644    3512398    1460246        1.16       1.18       1.11

1960       5381000    3695000    1686000        1.23       1.22       1.24

1961       6658134    4244789    2413345        1.47       1.36       1.74

1962       7272738    4553510    2719228        1.61       1.47       1.94

1963       7757429    4985552    2771877        1.73       1.60       2.02

1964       8545837    5548905    2996932        1.93       1.81       2.19

1965       9286801    5884803    3401998        2.12       1.95       2.47

1966       9503901    5944433    3559468        2.13       1.96       2.49

1967       9739572    6109595    3629977        2.20       2.01       2.59

1968       9223967    5825501    3398466        2.17       1.98       2.61

1969       8242081    5274399    2967682        1.95       1.79       2.31

1970       8975808    5941897    3033911        2.09       2.00       2.28

-------------------------------------------------------------------------------

1954-70 104973635 68976206 35997429      1.43       1.36       1.60

1959-68  78342023  50304486 28037537      1.77       1.65       2.04

====================================================

                                                       

Tab. 12

ROČNÍ EKONOMICKÁ ZTRÁTA ZPUSOBENÁ TUBERKULÓZOU SKOTU

V ČESKOSLOVENSKU V ROCE 1960 (t.j. na začátku ozdravovací akce)

=========================================================

VÝCHOZÍ ÚDAJE

Počet kusů skotu

        existujících na začátku roku                                          4 303 000 ks

        nových během roku                                                         968 872 ks

        existujících během roku                                                 5 271 872 ks

Počet tbc nemocných kusů skotu

        existujících na začátku (prevalence - 19.98 %)                 859 557 ks

        nových (incidence k průměrnému stavu - 7.29 %)            317 124 ks

        existujících v roce (period prevalence - 22.32 %)          1 176 681 ks

ZTRÁTY NA MASE

Počet poraženého skotu                                                          884 872 ks

Počet poraženého skotu s tbc nálezy (21.72 %)                       192 199 ks

Počet poražených s tbc nálezy posouzených

        jako nepoživatelné či podmíněně poživatelné (6.66 %)       12 810 ks

Předpokládal-li se podíl nepoživatelných z nich

        ve výši 10 %, jednalo se o                                                   1 281 ks

        a o podmíněně poživatelných celých těl                              11 529 ks

Při průměrné jatečné váze masa na poražený kus 200 kg

        jednalo se u konfiskovaných kusů o                                 256 200 kg

        a u podmíněně poživatelných kusů o                             2 305 800 kg

Počet ostatních kusů s tbc nálezy,                                            179 389 ks

        u nichž se předpokládala průměrná konfiskace

        masa ve váze 5 kg, t.zn. o celkové váze                           896 945 kg

Počet konfiskovaných

        tbc plic (u 93.37 % kusů s tbc nálezem)                           179 452 ks

        po 10 kg průměrné váhy, t.j.                                         1 794 520 kg

        tbc jater (u 24.85 % kusů s tbc nálezem)                            47 752 ks

                 po 5 kg průměrné váhy, t.j.                                     238 760 kg

        tbc střev (u 27.77 % kusů s tbc nálezem)                           53 164 ks

                 po 10 kg průměrné váhy, t.j.                                   531 640 kg

Počet neporažených (nevyřazených) kusů tbc skotu

        (existujících 1 176 681 minus vyřazených 282 888)          893 793 ks

Při průměrné předpokládané ztrátě na váze a přírůstcích

         25 kg na tbc kus ročně se jednalo o                            22 344 825 kg

--------------------------------------------------------------------------------

Celková ztráta na mase                                                        25 803 770 kg

Celková váha konfiskovaných orgánů                                     2 564 920 kg

=======================================================

ZTRÁTY  NA  MLÉKU

Průměrný počet tuberkulózních dojnic                                        625 176 ks

Při průměrné odhadované ztrátě 1 litr mléka denně

         na tbc dojnici při 300 denním laktačním období

                                                    se jednalo o ztrátu           187 552 800 lit

Při předpokladu zkrácení věku tbc dojnic o 1 rok

        při roční průměrné dojivosti 1 806 litrů, jednalo

                                se o celoživotní ztráty ve výši             1 129 060 000 lit

Při přepokladu, že tato ztráta v danném roce činila jednu

                            pětinu, pak ztráta v tomto roce byla          225 812 000 lit

--------------------------------------------------------------------------------

Celková ztráta na produkci mléka                                         413 364 800 lit

=======================================================

FINANČNÍ HODNOCENÍ ZTRÁT NA MASE A MLÉCE

Při reálné ceně 9 Kčs za kilo hovězího masa                          232 233 000 Kčs

Při odhadované průměrné ceně orgánů 4 Kčs/1 kg                  10 259 680 Kčs

při reálné ceně 1.80 Kčs za 1 litr mléka                                 744 056 664 Kčs

----------------------------------------------------------------------------------

Celková finanční ztráta na mase a mléce                                 986 549 344 Kčs

========================================================

ODHAD NEPŘÍMÝCH EKONOMICKÝCH ZTRÁT

- ztráty na telatech v důsledku zkrácené doby  produkčního života krav

- ztráty v důsledku neplodnosti krav a jalovic

- ztráty v důsledku nižší ceny u tbc kusů ve srovnání se zdravými a ze zdravých chovů

- ztráty v důsledku zákazu a omezení prodeje a vývozu ze zamořených chovů, komplikace při přesunech

- vyšší náklady spojené s izolací nemocných (dvojí provoz, vyšší nároky na personál, ustajovací prostory, atd.)

- horší využití krmiv nemocnými zvířaty

- narušení až znemožnění chovatelské a plemenářské práce

- komplikace až znemožnění zavedení nových technologií

- desinfekce zamořeného prostředí

- zvláštní ošetřování produktů (masa a mléka) od tbc skotu atd.

                                                                                                200 000 000 Kčs

===================================================================

DALŠÍ ZTRÁTY A NÁKLADY

Odhad  mimořádných nákladů na  veterinární službu

      (personál, mzdy, cestovné, materiální vybavení  přístroji a nástroji, výstavba, vybavení a provoz

      laboratoří, výroba a kontrola diagnostik, výzkum,školení, osvěta, doprava, spojení, informační

      systémy, legislativa, asanace, atd.)                                          30 000 000 Kčs

Odhad nákladů lékařské služby (vyšetřování, léčba,

      hospitalizace atd. nemocných lidí - odhad 5 %  tuberkulózních případů bylo bovinního typu)  

                                                                                                    60 000 000 Kčs

Přímá finanční pomoc státu zemědělským podnikům na ozdravování chovu skotu - vyplaceno      

                                                                                                    74 900 000 Kčs

Finanční podpora Čs. státní pojišťovny - odhad                            10 000 000 Kčs

Celková výše dalších finančních ztrát a nákladů                           174 900 000 Kčs

====================================================================

CELKEM ODHADOVANÉ ZTRÁTY A NÁKLADŮ     1 361 449 344 Kčs

====================================================================